Free Eden?
Ani ne čtrnáct dní poté, co pan Pitaš zveřejnil zprávu o zavření broumovského klubu Eden a nutnosti vybrat jistou finanční částku, už na svém facebookovém profilu vydává nová "akutní" avíza, jež se nesou zhruba v tomto znění: "Drazí přátelé, prosím vás, už nic neposílejte na transparentní účet. Peněz je tam dost!".
Jak se totiž ukázalo, kýženou sumu se povedlo vybrat, a to v rekordně krátkém čase. Pan Pitaš nyní "považuje za nemorální chtít další peníze" (přímý kontrast s počínáním premiéra jedné středoevropské země budiž zcela na místě). Finanční příspěvky posílal kde kdo, včetně jedinců, kteří v klubu nikdy nebyli, někteří z nich se možná s panem Pitašem v životě nesetkali. Ukázalo se, že jméno majitele Edenu v lidech ohromně rezonuje.
V době, kdy je společnost rozpolcená, havlisté jsou ironizováni a mnozí stále vidí oporu státu v jednoznačně prolhané vládě, jde o stanovisko nesmírně cenné. Jakoby bylo řečeno: "Když je potřeba, jsme připraveni se okamžitě semknout." Nebo: "Pořád jsme tady, my, kterým není lhostejné, co se kolem nás děje." To vše lze vyčíst z podtextu "kauzy klubu Eden", z vlny solidarity, která se jako tsunami zvedla po zprávě o jeho zavření. To vše lze vycítit ze jména Stanislav Pitaš.
Je dobře, že na takové osobnosti nezapomínáme, že jsme připraveni jim vyjádřit podporu, že si jich vážíme tak, jak si zaslouží. Dokud tohle umíme, pořád máme naději. Všichni.
Foto Jindřich Oplt