Jack Kirk: "Nepřestáváš běhat proto, že zestárneš. Zestárneš, protože přestaneš běhat."

Tak a je minulostí i 28. ročník Běhu na Hvězdu, který se konal v sobotu 12. července 2014. Úvod už tradičně na polickém náměstí patřil dětem, z nichž ty nejmenší běžely asi 80 metrů, a s přibývajícím věkem se prodlužovala trať. Bylo zajímavé sledovat zaujetí a zarputilost, se kterými absolvovaly svoji vzdálenost. Opět se potvrdila pravdivost rčení o jablku nedaleko stromu, protože jména jako Pohlovi, Rückerovi, Brumlichovi, Kábrt, Beranová a další prozrazují potomky úspěšných sportovců.

Vyniklo především vítězství N. Plné v kategorii děvčat 9 - 10 let na 400 metrů s desetisekundovým náskokem na druhou A. Tylšovou, když byla téměř stejně rychlá jako vítěz chlapců J. Kohl a suverénní výkon M. Bárty, kde se projevil rukopis úspěšného novoměstského trenéra A. Žďárského. Náskok bezmála 40 sekund v cíli běhu na 1.200 metrů chlapců 15 - 18letých zasloužil velké uznání.

Dlouho jsem přemýšlel o melodii, která by vyprovodila běžce na hlavní závod na 8,7 km. Loňská Vltava Bedřicha Smetany byla nepřekonatelná, ale chtěl jsem nějakou změnu. Horkým favoritem byla skladba Marathon od mé oblíbené skupiny Olympic, ale jen do té doby, než jsem se zaposlouchal do textu a slova "jako stroj pádíš vpřed, co z toho máš, vždyť vzdáš" mi nepřipadala moc vhodná na optimistické naladění startujících. Takže nakonec doprovázela sportovce z náměstí skupina Queen a její hit We Are the Champions.

A šampionů bylo opravdu dost a ten největší favorit, trojnásobný mistr ČR v maratonu Petr Pechek potvrdil papírové předpoklady a zvítězil v čase 37:45 min. "Vyloženou krizi jsem neměl, jen v závěru mne stahoval Jirka Čivrný," řekl nám v cíli. Ten nakonec za Pechkem zaostal o necelou půlminutu.

Mezi ženami se stále čeká na někoho, kdo by byl schopen porazit veteránku Táňu Metelkovou. Ta na Hvězdu jezdí pravidelně a od dob, kdy u nás běhala olympionička Anna Pichrtová, je další ženou, která výrazně promlouvá do soubojů mužů, celkově totiž byla patnáctá v čase 40:54 min.! I ostatní jména ovšem znamenala kvalitu – Havlová, Rudolfová (vítězka nejmladší kategorie žen – čas 45:13), Hanušová, Kynčlová a Hájková jsou (přestože Táňa je jen jedna) více než důstojné soupeřky. Kategorii žen 45 - 54 let ovládla po skvělém výkonu Anna Krátká, nad 55 let byla první maminka vítěze Šárka Pechková.

Rovněž mužské veteránské kategorie byly nabity skvělými jmény – Jindra Král byl nejlepší mezi čtyřicátníky (třetí celkově) před Mirkem Vítkem, nedávný veteránský mistr Evropy v běhu do vrchu Martin Vacek skončil na Hvězdě "až" třetí. Padesátníky vyhrál Vladimír Vacarda, když na čtvrtém místě byl vítěz tří ročníků běhu na kratší variantě trati Láďa Raim, všem šedesátníkům utekl "naturalizovaný" Poličák Míra Krupička, sedmdesátníkům Josef Metelka. Souboj na kratší trati spolu svedli osmdesátníci František Bém a Jiří Soukup. Tito lidé mi připomněli příběh Jacka Kirka, zvaného Dipsea Demon, který zvládal pekelný závod Dipsea Trail Race ve věku 96 let a prohlašoval: "Nepřestáváš běhat proto, že zestárneš. Zestárneš, protože přestaneš běhat."

Povedlo se téměř vše, jen na jednu věc jsem krátký – pravděpodobně zlý úmysl byl důvodem, proč několik běžců zabloudilo a někteří se ocitli až na druhé straně Broumovských stěn. Samozřejmě se všem postiženým omlouvám a beru to jako varování pro příští ročníky, které zkusím zajistit tak, aby k podobným problémům nedocházelo.

Na závěr musím pochválit skupinu rozhodčích zdejšího lyžařského oddílu kolem Tondy Pohla – tak rychle a skvěle zpracované výsledky mají jen tam, kde jsou podobně zkušení a obětaví lidé. Výborně zvládli svou práci u počítače Helena a Jan Pohlovi. Martina Váňová a Štěpán Horák se mnou v pátek značili trať, v sobotu Štěpán fotil a Martina čepovala pivo u občerstvení a zajišťovala spoustu dalších věcí, abych se mohl zabývat jen vyhlašováním výsledků. Martina také zajistila pro každého účastníka volnou vstupenku do Muzea papírových modelů, jehož je nejen ředitelkou, ale i duší.

Dík patří rozhodně Martinovi Balákovi za kompletní přípravu věcí, které nejsou tak moc na první pohled vidět, ale jsou stejně důležité a za trvalé značení trasy (několik značek se už ocitlo zřejmě ve sbírce suvenýrů). Kamil Hušek měl premiéru na místě zvukaře a musím dodat, že tuto roli zvládl velice dobře a byl vždy ochotný a spolehlivý. Policie ČR a Městská policie zajistily křižovatky na trase, protože vzhledem k objížďce bylo zvýšené nebezpečí zranění. Technické služby dodaly vodu, Zdeněk Beran tradičně dopravil oba nejstarší účastníky na start zkrácené trati a v rolích fandících diváků byli i dva nejvyšší představitelé města – Ido a Jirko, děkuji.

Výsledková listina.

Zdroj zprávy www.sportvpolici.cz