Když tradice obleče vánoční kabát

Markéta Vlasáková, IC Broumov

Sobota, 15. prosince 2012

Sdílet na:

Doba adventu v každém evokuje jiné emoce a představy. Pro některé je to období trávení času s rodinou, období klidu, radosti a míru. Jiné z nás, především vytížené hospodyňky, advent naplňuje stresem z nákupu dárků, generálního úklidu a pečení mnoha druhů vánočního cukroví. Málokteré svátky jsou opředeny tolika pověrami a zvyky, zapátrejme tedy společně po původu některých z nich.

V době adventu se neschází pouze rodina, ale lidé se mohou potkávat například na tradičních vánočních trzích a jarmarcích. Mnoho náměstí v zemi prozáří vánoční stromy, pod nimiž najdeme modely betlémů a okolo zpívající koledníky. Pravděpodobně největší vánoční trhy každoročně probíhají v  metropoli a dalších velkých městech. Vánoční stromky se v domácnostech strojí na Štědrý den a jsou obklopeny vánočními dárky. Ty na náměstích se zpravidla rozsvěcují již první adventní neděli a jsou často doprovázeny kulturním programem. Vánoční koncerty a výstavy jsou nedílnou součástí vánočních oslav v mnoha malých i velkých městech.

Součástí příprav na Vánoce je výzdoba našich domovů. Nejčastější dekorací jsou kromě samotných vánočních stromků zřejmě adventní věnce. Věnec je od nepaměti symbolem vítězství, i Bible o něm v tomto smyslu pojednává. Adventní věnce se v dnešních dobách značně liší. Některé věnce se drží tradic, jiné jsou stylizované dle módních trendů.

Původně se věnce věšely na stuhy visící ze stropu, avšak postupně byly nahrazeny věnci pokládanými přímo na stůl. Podle názoru floristů může být klasický kulatý tvar nahrazován jiným tvarem a to tak, aby ladil s tvarem stolu. Stejně tak se různí počet a barvy svící. Tradic co do počtu a barev svící je hned několik. Tradičními barvami jsou fialová (barva pokání), růžová (předvánoční radost), bílá (sváteční barva západní Evropy), červená (připomínka Kristovy krve), zlatá (život a vítězství) či modrá (naděje a čekání). Mnozí tyto tradice přehlíží a přizpůsobují barvu svíček a potažmo celého věnce barvám interiéru. Vedle známých čtyř svící se objevuje i varianta s pěti svícemi. Pátá svíčka se umisťuje do středu věnce, má často bílou barvu a reprezentuje Ježíše Krista. Zapaluje se na Štědrý den a Boží hod vánoční.

Štědrovečerní tradice

Dlouhá řada zvyků se váže k samotnému Štědrému večeru, mnohé z nich se dnes však již nedodržují. Dříve sloužily k nastínění toho, co komu přinese budoucnost. Svobodné dívky házely přes hlavu střevíc, a pokud ukazoval špičkou ke dveřím, znamenalo to, že se v následujícím roce provdají a odejdou z domova. Při lití olova vznikaly tvary, které měly napovědět, co přinese příští rok. Lidé také pouštěli lodičky, a komu nejdéle vydržela nad vodou, ten se mohl těšit na dlouhý a šťastný život. Další tradice – krájení jablka – je dodnes v domácnostech dodržována. Pokud je jádřinec ve tvaru křížku, symbolizuje smrt. Pokud byl jádřinec červavý, znamenalo to přicházející nemoc. Pouze hvězdička předpovídala zdraví a štěstí. A při výčtu tradic nesmíme zapomenout na vánoční koledy a tradiční půlnoční mši od Jana Jakuba Ryby.

Štědrým večerem však svátky nekončí. Hned další den, tedy na Boží hod vánoční oslavujeme narození Ježíše Krista. Ctitelé tradic v tento den obědvají pečenou husu nebo kachnu se zelím a knedlíky. Hospodyňky jistě potěší, že se v tento den neuklízí, nestelou postele a nezametá zápraží. Pokud by někdo v tento den vyrazil na návštěvu, měl by přinést koledu a popřát šťastné a veselé svátky. Svátky pokračují také na svatého Štěpána. Již od 19. století chodily v tento den děti od domu k domu jako zpívající koledníci. Vždyť kdo by neznal písničku „Koleda, koleda Štěpáne!"?

Článek vyšel v letošním vydání novin Zimní.Broumovsko.

Foto Wendeva