Klatka, kladka & visací zámek

Text a foto Pavel Frydrych

Neděle, 24. listopadu 2024

Sdílet na:

Nedělní fejeton Pavla Frydrycha.

Kdysi se zpěvačka Jana Šteflíčková při procházce k Čertovce ptala, jestli máme nějaká specifická slova pro pojmenování něčeho. Možná hledala nějaký místní dialekt nebo se prostě jen zeptala, aby řeč nestála. V tu chvíli mě nenapadlo nic. Většinou si při takovýchto návštěvách a výletech uvědomuju, jak je tady krásně a jak neopakovatelnou přírodu máme kolem sebe.

Naštěstí šel s námi ještě Šufťa a ten odpověděl: „No, máme kladku.“ Určitě, na rozdíl od Jany, neměl na mysli volně otočné kolo na hřídeli, po obvodě zpravidla opatřené drážkou, která vede lano nebo řetěz. Tedy kladku ve fyzikálním slova smyslu, ani kladkostroj. Co se kladkostroje týče, Plútarchos jeho vynález připisuje Archimédovi, který prý s jeho pomocí sám zavlékl naloženou válečnou loď do přístavu.

Nicméně Šufťa – stejně jako já – měl na mysli kladku či klatku ve smyslu visacího zámku. Otázka, která zůstala viset ve vzduchu po vysvětlení co kladkou či klatkou myslel, zněla: používá se tohle pojmenování i někde jinde, než jen u nás? A jak vlastně vzniklo?

Odpovědi jsem nakonec po letech našel v Českém jazykovém atlasu.

Otázka první: jak vzniklo pojmenování kladka či klatka pro visací zámek? Český jazykový atlas definuje: „Zkoumala se nářeční pojmenování pro visací zámek. Jako základní bylo zaznamenáno souslovné označení visací zámek, užívané i ve spisovném jazyce. K němu se ve dvou okrajových areálech připojuje regionalismus kladka. U tohoto slova došlo při vývoji reálie k výraznému významovému posunu: Nejdříve se ho užívalo k označení volné nebo otáčivé závory (slabšího břevna), kterým se ‚zakládala‘ vrata uvnitř dvora, později se slovo přeneslo na pojmenování zámku k petlici (jímž byl původně asi jen kolík) a pak i na nově vyráběný kovový zámek visací.“

A otázka druhá: užívá se tohle pojmenování i někde jinde? Odpověď z jazykového atlasu: „Označení kladka se vyskytuje ve dvou kompaktních oblastech, a to ve východních Čechách (s centry na Náchodsku a Vysokomýtsku) a ve Slezsku (na Těšínsku v podobě klodka). Přesahuje rovněž do Polska. Na ostatním území bylo zaznamenáno sousloví visací zámek.“

A ještě i odpověď na otázku, která se skrývá v názvu fejetonu: kladka nebo klatka? Zdá se, že oboje je správně. Základ slova je ve staročeském výrazu klatka, tedy dnešními slovy závora u dveří. Na začátku asi bylo sloveso klásti (z praslovanského výrazu klad-ti). Od něj bylo odvozeno slovo kláda ze kterého přenesením významu vznikla kladka i klatka. Zdá se tedy, že psáno s T víc odpovídá staročeštině a s D je blíže současnému jazyku. V obou případech se jedná o nářeční pojmenování. A v obou případech vychází z toho, že někdo klade jakousi zábranu nebo snad past.

Nakonec i samotné použití tohoto slova v běžné řeči jinde, než ve výše definovaných „okrajových areálech“, může být překážkou nebo i pastí.

Jasně si vybavuji situaci, kdy jsem se v Rakovníku pokoušel někomu vysvětlit, že na dveřích je kladka/klatka a tedy jsou zajištěné. S úsměvem si ve své fantazii promítám zmatek v jeho hlavě, když si představil volně otočné kolo na hřídeli, po obvodě zpravidla opatřené drážkou, která vede lano nebo řetěz. A snažil se pochopit, jak tahle ryze praktická věc může zajistit jakékoliv dveře vedoucí kamkoliv. Na druhý pokus jsem už použil dvouslovného termínu visací zámek a byl jsem pochopen na první dobrou. (Mimochodem slovo viset má základ v praslovanském visěti, tady se moc nezměnilo).

Nakonec je tedy jedno, zda budete mít kladku nebo klatku. Jen je potřeba mít na paměti, že v Trutnově, Berouně, Telči, Mariánských lázních nebo třeba na Moravě nebudou chápat, o čem mluvíte. Ale i při tomto vědomí jsem si jistý, že já osobně budu v železářství třeba v Neveklově chtít kladku pro zajištění dveří. Čistě jen proto, abych se ujistil, že tenhle význam slova stále zůstává specifikem domova. Dost možná se pak budu cítit tak nějak blíž k Polici.