Maturita, a co dál...?
Vždycky, když odchází po maturitě další várka studentů, mám smíšené pocity. Na jednu stranu jsem rád, že je po maturitách, že bude do konce roku "trochu klid", na straně druhé je mi to trochu líto, s odcházejícími studenty odchází i kus mého života.
Kladu si vždy otázku, kde budou za deset, patnáct let, jací z nich budou lidé, zda si někdy vzpomenou, zda mě pozdraví na ulici, nebo budou dělat, že mě nevidí, zda si něco ze školy odnesli, zda jsme jim stačili něco předat. Některé mohu potkávat každý den, ale budou i tací, které jsem u maturitního loučení viděl třeba naposledy. To je život, tak to prostě chodí.
Všem maturantům přeji, aby se jim v životě splnila všechna, i ta nejtajnější přání. Přeji jim úspěchy v profesním životě a štěstí v životě osobním. A mějte na paměti staré egyptské přísloví: "Kočka, která spí v noci, se diví, že nechytí myš."