Michal Kavalier, malý velký muž papírového modelářství

Michal Kavalier je mnoha tituly ověnčený modelář (mj. trojnásobný vítěz celorepublikové Papírové ligy, vítěz modelářské soutěže v německé Hoyerswerdě v roce 2003 s modelem kolesového parníku Mark Twain a celkově držitel více než sedmi desítek medailí ze soutěží nejen v ČR). S modelářstvím začal v osmdesátých letech minulého století a sám vzpomíná, že první výsledky nebyly příliš valné.

"Dnes mě třeba i mrzí, že jsem toho tolik zkazil, ale každý nějak začínal..." přiznává. V současné době se ovšem už víc jak desetiletí pohybuje na špičce papírového modelářství. Patří k modelářským univerzálům, tedy k lidem, kteří nemají vyhraněnou kategorii, kde převážně pracují, ale jeho práce volně přebíhá z jedné kategorie do druhé a třetí a zdá se, že neexistuje hranice, na které by se mohl zastavit. I když tento vyučený zlatník sám tvrdí: "Když jsem si vybíral školu, byl mi nabídnut i obor hodinář. Ale z těch všech koleček mi šla trochu hlava kolem, což se projevuje i na modelech, na kterých je potřeba zhotovit více kol, než jen ta 4 běžná na autech." Přesto se v jeho modelech najde takové množství koleček, že se z nich může nejednomu návštěvníkovi výstav zatočit hlava.

Sám není autorem modelů, ale jako vynikající zhotovitel si dokázal vybudovat pověst velice šikovného a přitom pečlivého, snad až perfekcionistického, modeláře. Možná je to způsobeno jeho vzděláním, sám připouští, že to může být i dědictví po mamince, která byla také zlatnicí. "Můj vzor?," ptá se sám sebe, "těžko říct. Má papírový modelář nějaký vzor papírového modeláře? V mých začátcích jsem nikoho podobného neznal. Jinak obdivuji snad všechny naše autory, kteří pro nás nadšence tyto modely ‚hodí na papír‘. Nejraději jsem měl, a stále mám rád, našeho asi nejznámějšího autora a ‚krále‘ vystřihovánek, pana architekta Richarda Vyškovského," odpovídá si a hned dodává: "Nerad bych někoho vyzdvihoval, nebo na někoho zapomněl. Svým způsobem je pro mne vzorem každý, kdo postaví hezký model hodný obdivu, který ještě nebyl viděn, který nemám a samozřejmě bych jej chtěl mít také ve své sbírce postavených modelů."

Že i papírový modelář, ač se to na první pohled může zdát nepravděpodobné, může zažít vzrušující a úsměvné chvíle díky svému koníčku, dokazuje jeden příběh Michala Kavaliera. "Musím zmínit alespoň jeden model, který mě chytl a byl chycen! Jde o model Zlaté uličky v měřítku 1:1400 (16mm na délku!). Není to zmenšenina, tato vystřihovánka byla tak malá skutečně vytištěna panem Vyškovským ml. na plakátech spolu s dalšími, jako upoutávka nabídky vystřihovánek. Byla to pro mne výzva a tak jsem po zhruba pěti hodinách z formátu 40 x 30 mm vytvořil model, který jsem poté umístil na hlavičku špendlíku zapíchnutého do kousku polystyrénu a umístil do krabičky od bonbónů tic-tac. V té době jsem vlastnil papouška (agapornis škraboškový). Při jedné ukázce modelu, kdy jsem ho držel v natažené ruce mezi dvěma prsty za stojánek, papoušek přilétl, Zlatou uličku popadl do zobáku a s vítězným křikem ulétl na záclonovou konzoli, kde ji během vteřiny rozcupoval na malé kousky. Stál jsem jako opařený a v prvním návalu vzteku ze zničeného modelu jsem chtěl milého papouška chytit a šoupnout na pekáč! Pak jsem se ale uklidnil, byla to moje nepozornost a ten ‚hloupý pták‘ za to přeci nemohl. Odpustil jsem mu. Pro velký úspěch jsem si model postavil znovu a mám jej dodnes."

Výstava sice není bilanční, ale přesto si autor dovolil malé shrnutí své dosavadní tvorby: "Mým nejmenším modelem je již zmiňovaná Zlatá ulička v měřítku 1:1400. Těžko říct, který byl největší. Možná Sojuz 28 od Ladislava Badalce. Rád vzpomínám na spolupráci při stavbě Pražského hradu od Roberta Navrátila nebo spolupráci na modelu Městské památkové rezervace od architekta Richarda Vyškovského. Dále byla úžasná spolupráce s Josefem Kropáčkem na stavbě zvětšeného Jeepu z ABC od pana Vyškovského v měřítku 1:2,5. Nerad bych zapomenul ještě na ‚malé velké‘ modely v měřítku 1:300 od architekta Milana Weinera, kde se jedná o celé městské zástavby jako např. Skalka, Podskalí, nádraží Petrovice, nebo skanzen Veselý kopec."

Slavný antický učenec Archimédés ze Syrakus řekl: "Dejte mi pevný bod a já pohnu Zemí." V parafrázi na tuto známou větu můžeme o Michalu Kavalierovi s jistotou tvrdit: "Dejte mu vystřihovánku a on nám z ní vytvoří model."

"Jako ostatní kolegové vlastním i já velké archivy vystřihovánek, ale raději dávám přednost postaveným modelům. O tom přeci vystřihovánky jsou, aby se vystřihly a daly dohromady." Tato věta Michala Kavaliera by se klidně mohla stát mottem jeho výstavy v Muzeu papírových modelů. A dokonale charakterizuje tvorbu a práci tohoto "malého velkého muže papírového modelářství".