Noc kostelů letos již ve třech zemích střední Evropy připomíná i naše křesťanské kořeny

Noc kostelů nám může připomenout, že jsme křesťané a všichni žijeme v křesťanském prostředí. Mnozí nepokřtění, jiní nepraktikující, někteří, jak říkají sami před sebou, nevěřící. Ovšem nelze již vymazat, že naše kořeny sahají kamsi do časů, kdy naši předci kostely stavěli. Ne pro rozptýlení, ale proto, že byli přesvědčeni o významu a užitečnosti idejí, které kostely reflektují a o jejich významu pro harmonický rozvoj lidí.

Návštěvníkovi, zejména tomu, který není na prostředí chrámu, soch, zvuk varhan nebo nahlas pronášenou modlitbou zvyklý, se může zdát, že to všechno je již pryč, zatím nenaplněné ideály křesťanství se mohou zdát pro dnešní dobu zbytečné. Odpověď nám poskytla česká socioložka Jiřina Šiklová, když na otázku ‚proč si 2000 let od chvíle, kdy Kristus přišel se svým poselstvím lásky, stále nerozumíme, sice komunikujeme, ale nemluvíme spolu, reagujeme, ale neposloucháme, co druhý říká‘ pro tyto naše internetové stránky napsala: „Dosáhnout naplnění ideálů, znamená tyto ideály zrušit, nebo překročit a objevit jiné. Dojdeme-li k cíli, musíme se svoji poutí skončit, nebo si vytyčit další, opět vzdálenou metu svého snažení.V křesťanském pojetí je čas života také osvědčováním, je úsilím o další. V případě, který uvádíte, by jednoznačně  zavládl mír a byla by zde jen láska. Co by pak bylo naplňováním smyslu života? Musel by asi přijít nějaký další mesiáš. Nebo by život, nejen náš, ale i lidstva skončil.“

Na otázku, ‚Proč připravují věřící pro své spoluobčany Noc kostelů,‘ nám kurátorka Českobratrské církve evangelické v Hronově (v Broumově měla církev svoji „evangelickou chaloupku“ na Kladské otevřenu o Noci kostelů loni) Helena Turková řekla: „Jedním z důvodů je i smutná skutečnost, že dnes je většina kostelů kvůli ‚nenechavým návštěvníkům‘ zavřená a tak nabídnout možnost prožitku jak duchovního, tak kulturního je výjimečnou příležitostí. A navíc to, že je tomu vyhrazena noc, má svůj hluboký smysl. Navozuje to jakousi intimnější atmosféru i určitý pocit sounáležitosti.“

V Broumově mohl každý vejít do modlitebny baptistů ve Velké Vsi, navštívit místo, kde se shromažďují věřící Církve československé husitské a zúčastnit se večerní bohoslužby s vystoupením broumovského smíšeného pěveckého sdružení Stěnavan v klášterním kostele.

V Polici nad Metují byl až do noci otevřen klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zde připravili ve spolupráci s místním muzeem, jež v prostoru přilehlého kláštera sídlí, celovečerní program, který začínal mší, pokračoval koncertem žesťového kvinteta žáků polické Základní umělecké školy, v dalším koncertě vystoupil machovský varhaník Tomáš Weisar se zpěvačkami, opět děti na varhany a trubku, a večer pokračoval komentovanými prohlídkami kostela, kláštera a jejich zákoutí. Nechyběla prohlídka hřbitovní kaple a zvonice, ve které se ještě zvoní ručně. Noc v Polici končila čtením úryvků z Bible a zpěvem kánonů, a motlitbou za město a vlast zakončenou Svatováclavským chorálem. Na Městském úřadě v Polici jsme se od Jana Troutnara dověděli, že se na přípravě i uskutečnění se podíleli vedle faráře Mariana Lewickeho místní muzejník Jan Tůma a svými hlubokými znalostmi přispěl polický knihkupec Jiří Kohl.

Farářka Církve československé husitské v Broumově Jana Wienerová připravila pro návštěvníky ukázky Biblí, literatury, vzácný kalich ještě po bývalých obyvatelích Broumovska a další zajímavé i inspirativní předměty. I náhodný návštěvník se mohl zúčastnit v modlitebně podvečerní mše i později noční meditace. Modlitebna se spolu s kolumbáriem nachází v budově někdejšího kostela Zmrtvýchvstání, který již léta slouží jako skladiště použitého textilu, sesbíraného místní Diakonií,o.s.

Katolický farář Martin Lanži připravil v klášterním kostele sv. Vojtěcha i přes nesmírné pracovní vytížení, jak sám v průběhu svého výkladu řekl, pro návštěvníky bohoslužbu, při které pro ty, co byli v kostele poprvé, předem uváděl, co bude následovat, kdy je vhodné povstat případně pokleknout. Nikoho do ničeho nenutil a každý si mohl bezpochyby nezvyklou, ale díky prostoru kostela, zvuku varhan a zpěvu smíšeného pěveckého sboru Stěnavan, který se z kůru linul, zvláštní atmosféru po svém vychutnat. Ostatní katolické kostely v Broumově byly otevřeny mezi 21. a 22. hodinou.