Novodobou tradicí v Křinicích u Broumova jsou vánoční balíčky pro seniory
Navštívil nás doma v Křinicích kamarád z Budějovic. V chodbě uviděl velký dárkový koš.
To jsem cosi prošvihnul. Kdo tu má nějaké výročí?
Jak jsi na to přišel?
No ten krásný koš, koukám dokonce flaška rumu, bonboniéra, kompot, čaj, káva, oplatky, sardinky...
Ale ne, to nám přinesli z Obecního úřadu.
Co ... ?
To v Křinicích dostává k Vánocům každý, kdo pobírá důchod.
Když jste dva, tak jste dostali oba?
Jistě. A když jsme se sem přistěhovali a byl jsem na obci říct, že by nám stačila flaška rumu jedna, tak mi paní odpověděla: „No to bychom od našich důchodců dostali."
Jak vás to napadlo?
„Narodil jsem se tam dole na Chodsku, a tam nás osvobodili Američani. V roce 1947, ještě byla po válce bída, dostala každá rodina od UNRRY vánoční balíček. (United Nations Relief and Rehabilitation Administration. Byl to v podstatě svého druhu první projekt mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci postiženým válkou pod hlavičkou Spojených národů, ze dvou třetin dotovaný USA a z jedné třetiny Kanadou, Anglií a několika dalšími státy – pozn.redakce). Mně tenkrát bylo, já nevím, 15 roků (nar. 1933). A mně toto zůstalo zafixované v hlavě. Já ho vidím jak dneska, ten balíček. Po tolika letech. Říkal jsem, vždyť ono to nebylo nic špatného, my bychom mohli v Křinicích důchodcům také něco takového na vánoce věnovat. Je to jednoznačné. Dostane to každý. Ať jde na pivo nebo nejde na pivo, ať jde na veřejnou schůzi nebo ne. Je jich 120, tak každý to dostane. A každý, kdo to dostane, si přeci musí uvědomit, že mu to někdy nedá ani jeho vlastní rodina nebo děti. Všichni jsou bez rozdílu ocenění v obci za to, co vykonali, a vidí, že si jich ještě někdo váží. A my už tenkrát od tý UNRRY tam měli rum. Už tenkrát tam byla flaška rumu. A tak jsem si říkal, je doba vánoční, rum musí být, i kdyby tam chybělo cokoliv. Myslím si, že to berou s povděkem všichni."
Nikdy nebyl třeba v zastupitelstvu nikdo proti?
„Nebyly s tím nikdy žádné starosti. Já jsem asi před čtyřmi lety chtěl uplatnit, tak jako všude v ekonomice, inflaci. Že těch 300 korun je málo, že by to mělo jít s inflací nahoru. Tak už to je dneska 330 korun. Považuji to za nejlepší odměnu důchodcům. A ti mladí to možná za 5 za 10 let budou potřebovat víc než dnes my."
Senioři si pro balíčky nikam nechodí. Do každé domácnosti přijdou ze sociální a kulturní komise obce, popřejí a předají dárek, prohodí pár slov. Konkrétní příklad toho, jak to vypadá, když někdo myslí na druhé. A když je to starosta v Křinicích, pak to může dát základ takovéto tradici. K tomu ještě Martin Šleis dodává: „V prvé řadě musí mít člověk lidi rád. A lidi můžu mít rád tehdy, když celý svůj život, třeba já už, když jsem neměl rodiče od 11 roků, celý svůj život jsem poznával lidi, kteří mi chtěli pomoct. A já si myslím od toho, že to pramení."