Od Broumova k Bobří řece
Více než padesát "kluků a děvčat" ve věku cca od 30 do 80 let se vypravilo za Jaroslavem Foglarem do Sluneční zátoky na Sázavě. Připomenout si dobrodružství, o kterých někteří v dětství nemohli ani číst, protože to bylo zakázané.
Cestou autobusem do výchozího místa pěšího putování kousek za Světlou nad Sázavou přečetla paní učitelka Alena Miklošová několik úryvků z Foglarovy knihy Hoši od Bobří řeky. Uvedla účastníky zájezdu do prostředí, kterým, zalitým sluncem, za chvíli po více než 12 kilometrů dlouhé trase (někteří se ještě 3 kilometry svezli autobusem) procházeli.
I když je to z Broumova 170 kilometrů, na pěšině do polí byli už po osmé. Vyjeli brzy ráno a řidič autobusu P - transportu z Broumova Michal Zeroník jel svižně a bezpečně. Za pár chvil došli k řece Sázavě.
Klidná řeka, s hladinou vody podle nánosů na kamenech, které všude vyčuhovaly, nejméně 15 centimetrů pod normálem. Pohodlná, příjemná procházka loukami i lesem. V pohodě všichni před desátou došli k hospodě pár set metrů od restaurace Pohoda, kde byl na jedenáctou pro všechny připraven oběd.
Po obědě pokračovala cesta kolem řeky a později do kopce nad Sluneční zátoku. I tuto jedinou větší překážku všichni účastníci zvládli. Byli odměněni příjemným prostředím u řeky s Foglarovým pomníkem na místě, kde v letech 1925 až 1945 tábořil první český skautský oddíl.
Do Ledče to už bylo po nenáročné trase kolem Sázavy pár kilometrů. Pěší část výletu zakončili v příjemné cukrárně na náměstí V Ledči nad Sázavou. Pár lidí ještě navštívilo muzeum Jaroslava Foglara a kolem 16. hodiny všichni společně odjeli do Číhoště. Místní farář povyprávěl o číhošťském zázraku a o faráři Toufarovi, ubitém příslušníky STB v únoru 1950.
Pěkné bylo setkání se skupinou maminek s malými dětmi na geografickém středu ČR, který je nedaleko. Na pochodu za přirozené porody tu nad mísami ovoce a zdravého jídla odpočívaly a povídaly. Někteří účastníci zájezdu z Broumova dostali ochutnat domácí chléb se sýrovou pomazánkou, který si tu právě rozdávali. Všichni odcházeli dobře naladěni, někteří povzneseni neočekávaně hezkým zážitkem.
Nakonec ještě pár kilometrů autobusem k obdivuhodné dřevěné rozhledně Bohdanka s krásným výhledem do kraje, ozařovaného zapadajícím sluncem. A opět klidná a bezpečná jízda domů. Výlet se i tentokrát díky skvělé organizaci i počasí víc než vydařil.