Od Dobré hory k Cukrové aneb Od Gutenberga k Zuckerbergovi
Každý dobrý nápad dokáže intenzivně zahýbat světem. A to i tak, že se kvůli němu zhroutí nejedna „hora“. Čtěte nedělní fejeton Pavla Frydrycha.
.jpg)
Na začátku byl, dnešními slovy, podnikatelský záměr jednoho mohučského občana. Začal vyrábět zrcadla – pravděpodobně nekvalitní – a prodávat je poutníkům. Přiložením ke svatým relikviím měla zrcadla nasát svatost a přenést ji do domů kupujících.
Jenže poutníci o zrcadla neměli nejmenší zájem.
Zkrachovalý podnikatel seděl doma ve své dílně a zrcadla odrážela jeho obrácený obraz. Ten okamžik by se krásně dal zachytit barvou na plátno. Ale v Mohuči tehdy nebyl nikdo, kdo by toho muže namaloval – a hlavně k tomu neměl žádný důvod. A právě tehdy ho napadlo: „Co kdyby se takto daly obrátit písmena…?“ A za chvíli se na světě objevila první tištěná Bible.
Údajně na to reagoval jeden mnišský písař rozhořčeným výkřikem: „Toto není dílo člověka! Žádná ruka nemůže psát tak rychle, a tak stejně!“ Podle legendy se pokusil první tiskárnu sabotovat a polil sazbu inkoustem, aby zastavil to rouhání. Jenže tiskárna pokračovala dál a anonymní písař pochopil, že svět se v roce 1455 definitivně změnil.
Je třeba si uvědomit, že se to stalo v době, kdy Evropa stále věřila, že svět je poloviční a placatý, Krištofu Kolumbovi byly čtyři roky, Leonardo byl ještě o rok mladší, Sixtinská kaple ve Vatikánu ani neexistovala a Michelangelo se narodí až za dvacet let.
Od poloviny 15. století se informace začaly nejprve plíživě a pak stále rychleji šířit světem. Stále větší skupina lidí je mohla přečíst, odnést domů a uchovat. Znalosti unikaly z rukou kněží, církev ztrácela monopol a bílé listy papíru se postupně začínaly plnit rouhavými, a ještě rouhavějšími myšlenkami – a výsledky vědeckých činností. Galileo Galilei zjistil, že se přece točí, Isaac Newton vysvětlil, jak to funguje, Immanuel Kant definoval podmínky lidského poznání, a nakonec Charles Darwin popřel samotný Boží impuls na počátku stvoření.
Ten muž, který při pohledu do zrcadla objevil možnost odlít zrcadlově obrácené pohyblivé litery, se jmenoval Johannes Gutenberg. Dnes je považován za otce evropského knihtisku.
Jeho jméno lze přeložit jako Dobrá hora.
O pět set let později se na půdě Cambridgeské univerzity v Massachusetts zrodila studentská práce dvacetiletého studenta. Vymyslel projekt, který měl propojit pouze vyvolené v rámci elitní školy, aby věděli, „kdo ke komu patří“. Taková množina elity elit – nebo digitální kolejní nástěnka. Nebo to bylo ještě jednodušší a přízemnější: autor prostě chtěl web pro porovnání fotografií spolužaček a jejich krásy. Projekt měl zůstat uvnitř univerzity.
Jenže někdo otevřel branku, která otevřena být neměla, a od té chvíle už nešla zavřít. Algoritmus zjistil, že čím více lidí pustí dovnitř, tím silnější bude.
Pravděpodobně se na půdě Harvardovy univerzity neobjevil žádný mnišský písař ani správce sítě, který by polil nový vynález inkoustem, colou, nebo se pokusil zmáčknout delete. Ale mnoho lidí pochopilo, že od 4. února 2004 se svět změnil – a tentokrát digitálně.
V té době už byl Roald Amundsen na jižním pólu, Edmund Hillary s Tenzingem Norgay na Mount Everestu, Jacques Piccard a Don Walsh na dně Mariánského příkopu, Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem na Měsíci a posádka Apollo 17 vyfotila kulatou Zemi z vesmíru.
Ten muž, který chtěl jen srovnávat fotografie spolužaček, se jmenuje Mark Zuckerberg a je zakladatelem Facebooku.
Jeho jméno lze přeložit jako Cukrová hora.
Co bude následovat po Cukrové hoře, netušíme. Už dnes vyvrací zaručeně pravými a tajnými informacemi Amundsena, Hillaryho s Tenzingem, Apollo 11 a vrací do světa i Plochozemi. To, že jsem zatím nenarazil na zaručeně pravdivou informaci ze dna Mariánského příkopu, může být mou nepozorností… nebo jen otázkou času.
Ale už dnes můžeme s jistotou říct, že Dobro i Cukr zamávaly světem a historií. Zamávaly tak intenzivně, že se díky tomu zhroutila nejedna hora.
Post scriptum: Když aplikuji tyto dvě dějinné události na naši rodinu, mohu konstatovat následující – zatímco já jsem utopen v následku Gutenbergova vynálezu, Zuckerberg je doménou Martiny. A zemětřesení v plánu nemáme.
