Pedagogická miniglosa: Carpe diem
Čtvrtek, 18. května 2023
.jpg)
Zamyšlení Milana Kulhánka.
V televizních novinách proběhla zpráva, jak někde na Šluknovsku objíždí základní školy starší muž, který si udělal různé kurzy, a přednáší dětem o dřívější době, třeba o tom, jak kdysi vypadaly domácí spotřebiče, ukazuje dětem například starou žehličku či valchu. A ze záběrů bylo vidět, jak ho děti mají rády a jak hltají jeho slova. Na tom by nebylo až tak nic zvláštního, kdyby tomu přednášejícímu nebylo 87 let. Na otázku, proč to dělá, odpověděl lapidárně, přece nebudu sedět na lavičce se zapšklými vrstevníky. Zajímavá byla i jeho slova k dětem. Buďte rádi, že můžete chodit do školy, buďte rádi, jakou máte krásnou budovu, važte si toho, že nám nepadají bomby na domy, važte si toho, že vaši tátové nemusí do války. Všechno bych podepsal. A s ohledem na včerejší báječné poslední zvonění – jak jste si užili pěkný slunečný den, program maturantů i pěnu, tak si s radostí užívejte každý den. A važte si, že jste se dostali na gymnázium, možnosti, které máte, jsou dnes prakticky neomezené. Míč je na vaší straně hřiště a na vás záleží, jak ho kopnete. Před pár minutami jsem potkal rodiče jedné bývalé studentky, Studuje vysněný obor a v září letí v rámci programu Erasmus půl roku na Madeiru. Už se začala učit portugalsky. Naše generace mohla maximálně na bramborovou brigádu. Takže, užívejte dne, carpe diem, a trochu do té životní trubky foukejte, ať vyloudí pěkné zvuky.
P.S. Pěna, to byl ale nářez.
