Pijme píseň dokola (kolem pramínků Broumovska)

Severského ducha popustíme z uzdy, dovolená ještě nekončí. Právě naopak. Bez degustací a návštěv vinných sklepů by cestování republikou nebylo ono. Červený x bílý, sladký x suchý, česko-moravský víkend začíná.

"A je to vážně ryzlink, zdá se mi to dost sladké?" pátrá český Honza a točí sklenicí s kapkou vína. Znalecky natočí proti světlu, přivoní a dále v chuti hledá broskev, jablko, pomeranč, citronovou kůru či ananas. Vinař se jen směje pod vousy: "To si piš, že čistý není, Čecháčku. To bude ráno, kamaráde." Jenže co naděláme, i takový rivalský folklór a bolení hlavy k tomu všemu občas prostě patří. A když se (i navzdory "opičákovi") po poledni zakousne pár znojemských okurek a moravské uzené, se začínajícím večerem se jednomu zase uleví...

Ale dost legrace. Moravská vinná kultura je na vzestupu, stejně jako navazující turismus. Přibývá renomovaných salónů vín i rodinných vinařství, vzdělávacích expozic a seminářů, tras po stopách vína, kulinářských akcí aj. Znalost vína začíná být pro jedince určitou nutností, je známkou kultivovanosti a společenské gramotnosti. Nevzdávejme tedy celoživotní výuku světem bobulí, je přece tak příjemná.

A pak se oteplí a stálá pivní nálada pevně vpitá do kotliny se rozválí po Broumovsku jako ranní mlha. Vracíme se zpátky na sever, skrze smrčiny zdoláváme Broumovské stěny a těžký výstup splachujeme půllitrem kvasnicového Opata. Je tu domácí tradice, historická návaznost od roku 1348 a prosperující regionální pivovar s více než desítkou filtrovaných i nefiltrovaných piv. Lahvička s příchutí medu či brusinek nás doprovodí až na vrch Hoprich (mezi Martínkovicemi a Otovicemi), kde prý lze ještě dnes narazit na pozůstatky chmelu. Už staří Slované si u místního hradiště zřejmě hýčkali chmelové šištičky a po večerech se oddávali zrzavému moku. Možná i trochu vidlácky, nevzdělaně, ale o to více nečesaně a rozkošnicky.

A k tomu všemu něco čirého. Pod zahradní stříškou zrovna bublá švestkový kvas připravený k vypálení. S pozdější destilací můžeme slivovici popíjet za každého počasí. 40 %? 45 %? 51 %? Vyberme si. V malých dávkách. K večeru i po ránu. (Ne)česaně. (Ne)romanticky, ale 100% rozkošnicky...

Anebo si prostě dejme od alkoholu oddech a vyrazme za zážitky ven do okolních skal a lesů. Hledejme, ochutnávejme, porovnávejme pramínky s pitnou vodou a užívejme si barevného slunečného podzimu. Rozkošnicky, rodinně a s čistou hlavou...