Podzimní motivace

Petr Štěpnička

Pondělí, 28. října 2019

Sdílet na:

Smysl některých přirovnání mi uniká. Např. hláška "Stojíš jako tvrdé Y!" má napomínaného upozornit na neaktivní, zbytečný nebo dokonce tupý postoj, přitom ale tvar připodobňovaného písmenka indikuje pravý opak. Člověk, stojící jako tvrdé Y, by musel mít ruce nad hlavou v trychtýřovitém uskupení, což dělají kupříkladu lidé na koncertech, cvičenci Sokola či indiánští vítači Slunce, což jsou vesměs jedinci veselí, hbitě se hýbající a rozhodně netrůnící na místě jako sloup, který navíc neevokuje ypsilon. Mělo by se tedy říkat: "Stojíš jako měkké tiskací I." Nicméně uznávám, že taková konstrukce malinko ztrácí na údernosti.

Další přirovnání: "Ty ses nám ale pěkně vybarvil!" Když zase půjdeme do smyslových důsledků, nemůžeme si nepředstavit člověka, který na papír nakreslil obrys sebe sama, načež se začal trochu neuroticky krášlit co nejpestřejšími barvami. Proč by ovšem něco takového dělal, a proč by jej za to navíc někdo sekýroval, není zřejmé.

Z jiného úhlu pohledu se nabízí srovnání s právě probíhajícím ročním obdobím. Letošní podzim uspořádal tradiční uměleckou výstavu, kdy se stromy navzájem předhánějí v čarokrásných barvitých kreacích, spadané listí potahuje dlažbu nejluxusnějšími koberci a vše dohromady znamená vyloženou pastvu pro oči (smysl tohoto přirovnání ponechme nyní stranou).

Pokud se mě týká, chtěl by se umět vybarvit jako podzim. Chtěl bych umět stárnout s podobnou grácií a odhazovat kvítky let s lehkou podzimní elegancí. Je to úkol náročný už proto, že člověk zpravidla neovládá umění všemocné přírody. Motivací by ale mohla být modifikace inkriminovaného přirovnání, aby ztratilo punc negativity a naopak povzbudilo k další činnosti. Od nynějška proto říkám: "Ty ses nám vybarvil(a) nádherně jako podzim!"