Příběh velkých šelem na Broumovsku
Klasik Alois Jirásek v románu Skály vykresluje Broumovsko před kolonizací ve 13. století jako širou pustinu lesní, jež zvučívala řevem medvědů, vytím vlků i řvaním zubrů, v jejíž doupatech bytovali divoká kočka a mrštný, zákeřný rys... Kdy vymizely velké šelmy z Broumovska a je šance, že se do obydlené krajiny opět vrátí?
Rámcovou představu o výskytu velkých šelem v minulosti je možno získat z historického průzkumu lesů, který provedl Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v roce 1966. Z archivních údajů o jednotlivých velkostatcích, které až do roku 1948 zahrnovaly panské lesy, byly shromážděny také informace o odlovech divoké zvěře. Podle nich byl poslední medvěd na Policku uloven v roce 1663, v oblasti Broumovské kotliny v roce 1685. Vlci se v Broumovském výběžku udrželi nejméně do poloviny 18. století. Ještě na počátku 20. století byly v lesích patrny pozůstatky vlčích jam. Ty sloužily jako zemní past k chytání a zabíjení vlků. Odtud i název Vlčí rokle v Adršpašsko-teplických skalách. Přestože rys nebo divoká kočka musel být kdysi zajímavou a ceněnou loveckou trofejí, archivní záznamy o nich mlčí. Z toho lze usuzovat, že ve zdejší krajině byli tito živočichové vyhubeni již dříve.
V posledních 20 letech se však situace pomalu mění. Ojedinělým a poněkud kuriózním je pozorování medvěda hnědého v létě v roce 1994 v Broumově. S nejvyšší pravděpodobností se jednalo o zatoulaného jedince až z Jeseníků nebo karpatské oblasti. O výskytu vlků na Broumovsku v současnosti nejsou žádné ověřené údaje mimo ojedinělé pozorování v roce 1978 z Libné u Adršpachu. Výjimečný výskyt je však zmiňován na polské straně Javořích hor (Góry Kamienne). Nedávno byli vlci zaznamenáni také v Krkonoších.
Vzácným členem rodiny silně ohrožených druhů Broumovska se však v posledních letech stává rys ostrovid. Nejistým údajem je nález stop v okolí Šonova v roce 2004. Postupně se však přidala věrohodná pozorování z okolí Ostaše, Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn. Od roku 2006 do současnosti evidujeme takových nálezů celkem patnáct. Kromě nálezů stop, pobytových znaků ve formě odložené kořisti s typickými znaky pro rysa jsou to i ojedinělá přímá pozorování tohoto nádherného zvířete. V loňském roce se na konci zimy podařilo rysa vyfotografovat na cestě pod Velkou Hejšovinou v sousedním národním parku Góry Stolowe. „Parádním úlovkem" je proto záznam z fotopasti pořízený uživatelem honitby Ing. Josefem Fraňkem v Janovicích asi 1 km západně od Adršpašsko-teplických skal letos na začátku ledna. Jedná se pravděpodobně o první obrazový záznam rysa v CHKO Broumovsko. Gratulujeme!
Lovecký areál jedince rysa je rozsáhlý, může dosahovat až několika stovek kilometrů čtverečných. Z pozorování na Broumovsku je zjevné, že se jedná spíše o migrující jedince na trase mezi Krkonošemi a Jeseníky, kde se nachází početnější populace. Hlavními oblastmi výskytu na území ČR jsou jižních Čechy, zejména oblast Šumavy a potom Moravskoslezské Beskydy. Není však vyloučeno, že divočejší skalní oblasti Broumovska se do budoucna stanou součástí trvalejšího teritoria jednoho nebo dvou rysů. Z hlediska ochrany přírody je příznivé, že rys ostrovid zde nepůsobí závažné škody na zvěři ani na domácích zvířatech. I kdyby se časem škody vyskytly, prokazatelné ztráty např. na ovcích, podle zákona hradí stát.
Foto Josef Franěk a Milan Jirman