Proč (někteří) místní přespolnímu nevěří
Článek Jana Nováka „Jeden velký důchoďák. Reportáž z míst, kde mladí nechtějí bydlet“ vzbudil velké reakce. Otiskujeme pohled Jana Hamerského.
Text Jana Nováka „Jeden velký důchoďák. Reportáž z míst, kde mladí nechtějí bydlet“ část nás, Broumovských, neskousla. Padly výtky, že text napsal náhodný kolemjdoucí, že do statistiky nahodile vlepil výroky místních nebo že chtěl zvednout Seznam Zprávám sledovanost a nám krevní tlak. Proč nepoukazuje na nic dobrého?
Je pravda, že když jsem ještě psal do Finmagu, stačilo se po námětech poohlédnout za humny. Parta kolem Jiřího Malíka odzkoušela, jak zavodnit krajinu. Ve Vernéřovicích ekologicky hospodaří Bošinovi, v Šonově Menšíkovi a ve Zdoňově Štíhlovi. Otakar Humpl vaří lokálně v Kovářově kobyle, Honza Kubiš v Zámečku a Lenka Hlaváčková na lokálních potravinách postavila obchod a bistro. Daří se také kultuře: koncerty na úrovni Trutnova nebo Pardubic v Broumově dělají Police Symfony Orchestra, Standa Pitaš, Petr Osoba a mnohokrát vzpomínaný klášter. V Martínkovické Chatě pod Korunou dokonce pravidelně hraje k tanci a poslechu živý jazz band. Těmto i mnoha dalším lidem patří uznání za nápaditost a vytrvalost, s jakou boří klišé o zapomenutém kraji. Na přepsání statistik jsou však zapotřebí zcela jiná data. Dovozovat, že někde je dobře, poněvadž tam násobně víc lidí podniká, třeba šest namísto dvou, se rovná legendárnímu závěru, že blecha neskáče, protože je po vytrhání všech nožiček hluchá. Ať je to co nejnázornější, otevře-li Honza Záliš Café Herzog, nebude nám líp. Cesty do školy a za prací budou dál dlouhé a pěšky na poštu se těm nejstarším půjde pořád jako jejich vnoučatům do šaolinského kláštera. Akorát hrstka těch, co nevstávají v pět a neobrací v dlani každou kačku, si bude moc vzít kafe a perníček na cestu.
Ani Jan Novák není bez chyby. Proč tahal rozumy z chlapů a obešel starostky Šonova a Meziměstí? Proč přešel, že demografická studie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, na níž se odvolává, pouze dopočítává dosavadní trendy? Kde zmiňuje, že nastíněný scénář je nejvíc pravděpodobný, ale rozhodně není daný? Jinak proti většině Novákova textu lze sotva co namítat. Závěry PřF UK odpovídají starším zjištěním i zkušenosti většiny místních, jimž vylétly děti z hnízda a nevrátily se. Doložit to je naprosto v souladu s novinářskou etikou. A že na Broumovsku pobyl chvilku? Je to novinář, ne antropolog. Navíc i ten pozitivní příklad za chvíli našel, poměrně velký bytový fond Božanova, přesto utěšování se hezkými čísly nechme raději marketingu a PR. Jak mají zodpovědní lidé brát vážně poctivé vědecké výzkumy, když je leckdy nebereme vážně ani my?