Romové na pódiu, gadjové pod ním – Jsme jeden svět

LAVUTARA (životní realita)

Dobrodružné hudební putování chlapeckého dua z Dětského domova Broumov. Dvojice talentovaných muzikantů se i navzdory těžkým životním podmínkám snaží probojovat na hudební pódia. Jak využijí svoji první velkou šanci? Na tuto otázku jsme našli odpověď – rovněž na festivalu Jeden svět, 22. 3., v Polici nad Metují.
Podobnost obou příběhů čistě náhodná? Stěží.

Jarda a Lukáš jsou hudební samouci. Snaží se realizovat, objevit své muzikální kořeny, a tak nějak se poprat s vlastními životními trably. Hledají v sobě část rodinného hudebního dědictví možná i proto, že dalších rodinných památek moc nemají. Jarda (17) hraje na kytaru, zpívá a skládá vlastní písně. Senzitivní umělecká duše. Lukáš (14) sedl před půl rokem poprvé na cajón a jednoduše bez jakékoli průpravy doprovodil rytmicky i hlasově svého kamaráda. Spontánní usměvavý rytmičák. Kluci k sobě padnou...

Hledají už půl roku sami sebe i hudební příležitosti. Vyjeli několikrát koncertovat na menší regionální scény, když přišla nabídka festivalu Jeden svět – účinkovat před romskou harmonikářskou legendou Máriem Bihárim. A tak jsem jim tu fantastickou zprávu ještě za horka šťastně nesla. A kluci mi na zkoušce odpověděli, že si to rozmyslí. Spadla mi překvapením čelist, ale je pravda, že ne prvně. A o tom to vlastně celé je... ve zmíněném filmu i realitě.

Hrajeme, zpíváme, přemýšlíme, domlouváme se, plánujeme dost odlišně. Někdy je to úsměvné, jindy ne. Jsou to oboustranné lekce o vzájemném respektu a poznání. Cíl je ale společný – muzicírovat. Pro sebe, pro lidi kolem a nově i pro veřejnost. A tak nám při sledování filmu občas cukal koutek. Měli jsme jaksi pocit, že tohle už jsme taky zažili. A pak přišlo samotné hraní před publikem a kluci to dali. Zase jinak, než jsme se domluvili, zase po svém, ale JO! A když přišel pan harmonikář Mário Bihári, Lukáše i s cajónem přizval do svého výstupu, jen to frčelo. A my jsme s úsměvem zírali pod pódiem, někteří se i tanečně svíjeli v rytmu songů DJ Gadja.

Takže tak nějak pozitivně večer vrcholil... Romové na pódiu, gadjové pod ním – byli jsme a stále jsme jeden svět...

Foto Tomáš Hejzlar