Rozhovor s Josefem Štogrem: Peníze dle mého nemají samy o sobě žádnou hodnotu, je to kus papíru, hliníku či mědi

S Josefem Štogrem se můžete osobně setkat. Bude hostem cyklu Dialog Café ve čtvrtek 16. října v prostorách sálu Kreslírna broumovského kláštera. Při této příležitosti jsme Josefa Štogra požádali o krátký rozhovor. Hned na úvod jsem se zeptal, zda si pan Štogr bral nějaký úvěr či půjčku. Jednoznačně odpověděl, že nikoliv.

A jaký máte majetek?

Poklad Edmunda Dantese známého coby hrabě Monte Christo. Kolik mám u sebe, tolik mám.

Co soudíte o hodnotě peněz?

Peníze dle mého nemají samy o sobě žádnou hodnotu, je to kus papíru, hliníku či mědi. Hodnotu získávají ve chvíli, kdy za ně něco pořizuji. Peníze se vztahují k vlastní možnosti. Peníze jsou prostředkem ke konání dobra/zla, jsou tedy vztaženy k hodnotám v pravém slova smyslu. Peníze samy o sobě nemají hodnotu, ale jsou k dispozici pro svobodné rozhodnutí, soustředěný a promyšlený čin, kterým dáváme penězům smysl. Peníze jsou tu k dispozici.

Máte doma nějaké bitcoiny? (pozn. – bitcoin je virtuální internetová měna, současný kurz 1 bitcoin – 10.025 Kč)

Nemám bitcoiny, ale kamarády, kteří je mají či měli. Bitcoin je příkladem fascinace penězi jako hodnotou. Je v tom něco divného – virtuální, nevadí, hlavně, když to funguje. Je to jako s plastovými kreditními kartami, je to změna, kterou se něco ztrácí, jen je obtížně popsatelné, co to je.

Když mluvíme o hodnotě peněz. Co když si chci peníze půjčit. Mám za to platit navíc? Jaký je podle Vás přiměřený úrok? Jsou úroky eticky přijatelné?

Kalvín (švýcarský reformátor, zakladatel protestantské církve) nařizoval svým ovečkám maximální úrok ve výši 12% z půjčené částky. Pro křesťana a ostatně i pro židovského obchodníka byl úrok v zásadě zapovězená věc. Židé však neměli jinou možnost než se živit obchodem s "penězi", běžná práce řemeslníka nebo zemědělce jim byla od raně křesťanských dob zapovězena. Ale zpátky k otázce. Lidé si půjčovat chtějí. Já sám se půjčování peněz vyhýbám, má to mnohá nebezpečí, ale rozumím tomu, že peníze použité jako součást udržení světa pro hodnoty, které mají smysl, mohou být vypůjčeny na přiměřený úrok. Jaký konkrétně? To je složité, to je na samostatné povídání.

V další otázce použiji konkrétní příklad. V Broumově je dokončována rekonstrukce části kláštera. Má smysl takto velký areál udržovat a hledat pro něj nové využití?

Má, pokud je vizi nového využití věnována soustředěná, systematická činnost, dobrá organizace a zdůrazňuji hlavně cílevědomá. Jak znám lidi okolo broumovského kláštera, vím, že vše výše zmíněné splňují. Peníze se mohou stát, poté co je shromažďuji a též sám vydělávám, prostorem a cestou svobody. Pokud však napřed hledám peníze pro nějaký projekt a vizi, důslednost a systematičnost nemám, projekt nemůže dobře dopadnout.

Jak jste se dostal k napsání knihy o "neznalosti peněz"?

Kniha je výukový materiál pro základní, střední a vysoké školy. Otázky spojené s penězi mne však zajímají již od dávné doby i s tím, jak se projevují ve světě a v neposlední řadě i v životě mých blízkých.

Udělal jste v životě někdy krok do neznáma, do skutečné nezajištěnosti?

Myslím, že ano. V určité fázi života jsem se rozhodl, že se budu živit volnou živností a nebýt řádně zaměstnán. Žiji tak již skoro 20 let a nestěžuji si. Svoboda z toho vyplývající je k nezaplacení.

Poslední otázka, rozumíte penězům?

Nevím o nich téměř nic. Myslím, že jim rozumět nelze, mají rozporuplnou povahu. Mám však ten poklad Edmunda Dantese, a ten můžete hledat společně se mnou, nebojím se o něj podělit.

Děkuji za rozhovor.

Pořídil Jan Souček