Stane se měšťanský pivovar chloubou města?

Martin Jirka, obrazový doprovod viz různé realizace a vizualizace

Sobota, 15. března 2025

Sdílet na:

Ve středu 19. února představilo město na veřejném zasedání zastupitelstva studii architekta Tomáše Vymetálka na přestavbu měšťanského pivovaru. Bylo to poprvé, co tyto plány město představilo veřejně a rovnou pro tento záměr schválilo využití 7 a půl milionové dotace na zpracování projektové dokumentace. Hlavním mottem projednávání byla „odvaha“ a hlavní náplní budovy pivovaru z 19. století by mělo být její využití pro potřeby ZUŠ. Objekt však svojí velikostí potřeby ZUŠ přesahuje a jak se ukazuje, město o dalším využití konkrétní představy nemá.

Důležitou podmínkou úspěchu veřejných zakázek se v dnešní době stala veřejná debata a účast veřejnosti na přípravách projektu. Pokud záměru občané rozumí a dostali možnost se k němu vyjádřit hned na začátku, zpravidla ho podporují a s ním i politickou reprezentaci, která s ním je spojená. Tento krok je zásadní hlavně u zakázek přesahující svou délkou jedno volební období. Na příkladu měšťanského pivovaru je dobře vidět, že dlouhý výčet projektů, které se v minulosti připravovaly, skončily právě se změnou vedení města. Na projektech takového významu, rozměrů i finanční náročnosti zkrátka musí být shoda ve společnosti i napříč politickým spektrem. Jinak neuspějí. Město sice v loňském roce otevřelo pivovar veřejnosti, která měla příležitost k jeho prohlídce a také proběhl průzkum veřejného mínění. Dále však už debata s veřejností nepokračovala. Až nyní, po odsouhlasení záměru, pořádá město v úterý 18. 3. veřejné projednání.

Nafotit a zbořit

Zdařilá rekonstrukce je vždy podmíněná hlubokým porozuměním danému domu. Je nutné zhodnotit celou škálu vstupních informací, nástrah a omezení. Jejich řešení si často vzájemně protiřečí, anebo odporují některému ze současných požadavků na stavby. Ale pokud se tato šifra podaří rozklíčovat a do stávajícího objektu se novostavbou vstupuje s respektem, spojuje se staré a nové a vzniká jeden fungující celek.

Za pozornost proto stojí studie na úpravu pivovaru architekta Tomáše Vymetálka – jediného architekta, kterého město pro vytvoření studie oslovilo. Stavba měšťanského pivovaru je uzpůsobená procesu vaření piva, a proto obsahuje naprosto odlišné prostory i konstrukce. V části blíže Horní brány se pivo vařilo a je zděná. Naopak blíže klášteru se nachází sladovna, rozlehlé skladovací prostory s dřevěnými stropy a sloupy z mohutných trámů, malými okny a nedostatkem světla. Adaptace takového prostoru pro pobyt lidí je jistě pro architekta výzvou. Architekt Tomáš Vymetálek k ní přistoupil tak, že ve své studii počítá s její demolicí a ponechává pouze obvodový plášť, za který navrhuje v podstatě nový dům.

Pivovar nabízí přibližně dvakrát více prostoru, než je pro umístění ZUŠ potřeba. Přesto architekt Vymetálek budovu ještě zvětšuje o prosklenou přístavbu, která prý má být diamantem a ozdobou. Faktem ale je, že stávající dřevěné konstrukce, ve kterých vidí řada jiných odborníků ozdobu i historickou hodnotu, nechává zbourat. Navíc, kdo byl někdy ve skleníku, dovede si představit, jaké prostředí prosklená konstrukce nabídne. V zimě v ní bude zima a v létě horko.

Mnohem chytřejší řešení najdeme u řady studentských prací, které se měšťanským pivovarem v Broumově zabývaly. Dřevěná konstrukce je v podstatě stavebnice, má pravidelný rastr trámů a sloupů a mladí architekti v jeho středu navrhují vytvoření vnitřního atria, prosvětlují ho shora střešním světlíkem a ze stávajících pater vznikají ochozy po obvodu budovy. Takový prostor většinou slouží jako knihovna, muzeum, ale stejně tak dobře by zde mohly být například kanceláře. Vykuchání budovy a nahrazení novými patry, jak navrhuje předložená studie, určitě není citlivým přístupem ke staré budově ani hospodárným řešením. To, co je v podání studentských prací prezentované jako přednost a velkorysý, vzdušný prostor, nechává studie, kterou má město v rukách a která je jediným podkladem pro zadání dokumentace, zbořit.

Zastupitelé přitom studentské práce znají a o citlivějších možnostech adaptace sladovny vědí. Jak však vyplynulo z debaty pracovní skupiny, která se konala 10. 3., považují za dostatečné, pokud se stávající budova nafotí a zdokumentuje pro budoucí generace, poté jsou připraveni se s ní rozloučit.

Do určité míry si lze představit, že postupně nahradíme stávající budovy novými, protože neodpovídají současným požadavkům a v některých kulturách je to běžný přístup. To by ale neměl být příklad města, které je finalistou soutěže o Evropské hlavní město kultury a které svoji identitu i přitažlivost pro návštěvníky odvíjí od historického dědictví. Neméně důležitým argumentem také je, že z dosavadní zkušenosti víme, že v naprosté většině se stále ještě nedaří navrhovat a provádět veřejné stavby na takové úrovni, která by odpovídala kvalitám průmyslové stavby pivovaru z poloviny 19. století.

Dotační tlak

Vedení města je přesvědčené, že do této situace se dostalo shodou nepříznivých okolností. Donedávna se projekt nové ZUŠ soustředil na budovu bývalé pošty v ulici Opočenského, která však pro ni není vůbec vhodná. Město však získalo dotaci na projektovou dokumentaci na novou ZUŠ a muselo se tedy rozhodnout, jak s ní naloží. Termín pro čerpání dotace se navíc kriticky blíží svému konci. Rozhodlo se tedy pro měšťanský pivovar, pro který to může být velká šance. Přesto je potřeba připomenout, že apel na zpracování studie proveditelnosti se objevuje v úvahách města o pivovaru přinejmenším už v roce 2013. Se stejným doporučením přišli zhruba před dvěma lety také architekti Kopecký a Podráský, kteří s městem dlouhodobě spolupracují. Nestalo se tak a podklad, který by prověřil možnosti celého objektu, jeho kapacity nebo vhodnost prostorů pojmout různou náplň, město nikdy nepořídilo. Teď zastupitelé rozhodují o jeho budoucnosti bez relevantního podkladu. Z toho se dá vyvodit obecně platné doporučení, kterým se řídí úspěšná města jako například Litomyšl. Projekty je potřeba mít připravené v šuplíku a ne začínat, až když se objeví dotace. Že si město do pracovní skupiny k jednání o budoucnosti takto velké části města, jakou pivovar je, nepozve architekty, s nimiž má navázanou neformální spolupráci ve formě konzultací, zůstává samostatnou kapitolou.

Chybějící architektonická soutěž

Panuje široká shoda na tom, že nejlepším způsobem, jak dostat nejlepší návrh, je vyhlášení architektonické soutěže. Broumov už přitom zkušenost s výběrem návrhu v soutěži má, vyhlásilo ji například na realizaci obytné čtvrti Spořilov, a dokonce se v minulosti připravovaly podklady pro vyhlášení soutěže také na pivovar. Do soutěže se architekti hlásí se svými návrhy, město dostává celou řadu řešení a s pomocí komise vybírá ten nejlepší. O něco úspornější variantou je, že město osloví několik architektů se stejným zadáním a oni zpracují návrh paralelně. Následně komise a zástupci města opět vybírají nejlepší řešení. Nejméně vhodným přístupem srovnatelným s hazardní hrou pak je, že město osloví pouze jednoho architekta. Předem se tak okrádá o možnost volby a dostává na stůl návrh, který nemusel své kvality obhajovat v konkurenci ostatních. Toto je případ studie, se kterou město nyní pracuje a ke které bohužel neexistuje žádná alternativa. Zpracování dalších návrhů město z časových důvodů odmítá.

Město nyní hledá, jaké doplňující funkce by do pivovaru mohlo umístit a další návrhy si chce vyslechnout od veřejnosti na setkání, které proběhne 18. 3. od 17 hodin v Cyklodomě. Otázkou však zůstává, zda je kvůli nedostatku času i neexistujícím podkladům nové nápady schopné zpracovat. Stojí tedy před nelehkým rozhodnutím. Buďto se pod časovým tlakem a bez potřebných podkladů pustí do stavby v hodnotě stovek milionů korun, se kterou nemá zkušenosti, anebo dotace na zpracování dokumentace propadne. Je to podobné, jako jít na zkoušku bez přípravy a bez potřebných znalostí. Při troše štěstí to zvládnout možné je, ale dobrý výsledek není zaručen.

Autor je architekt.

FOTOGRAFIE zleva: 1-3 Pivovar Broumov interiéry, stavebně-historický průzkum, P. Všetečka, 4-8 Pivovar Broumov, studentské návrhy A. Fiebinger, K. Všetečka, pojetí exteriérů a sladovny; 9-13 Sladovna Písek, Galerie hrou, Centrum dětské ilustrace;14-16 Jana a Pavel Prouzovi, pivovar Lobeč; 17-18 - Jaromír Kročák, knihovna Soběslav, vestavba do gotického hradu