Studenti hronovské střední školy absolvovali jazykově - vzdělávací pobyt v Londýně
V termínu 22. až 27. září odjelo 14 studentů Střední školy propagační tvorby a polygrafie v Hronově do Londýna na jazykově - vzdělávací pobyt, který byl podpořen z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaným Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Byl zaměřen nejen na poznávání památek, ale také na výuku anglického jazyka s britskými lektory.
I přes dlouhou a únavnou cestu první den začal hned z rána návštěvou londýnských památek v centru města zvaném City. Zde si žáci prohlédli dominantu města – katedrálu sv. Pavla a místní mrakodrapy s podivnými názvy Střep a Okurka. Nahlédli do útrob otevíracího mostu Tower Bridge a pokračovali okolo pevnosti Tower na tradiční oběd – fish and chips. Po obědě se vydali metrem do Přírodopisného muzea v části Kensington, kde strávili odpoledne nad expozicemi dinosaurů, savců a jiných živočišných druhů. Navečer zamířili do hostitelských rodin na večeři a nocleh.
Druhý den v ranních hodinách vyjeli prohlédnout si přímořské letovisko na jih od Londýna – Brighton, kde všechny zaujalo velké vyhlídkové kolo na pláži, spousta mušlí a barevných kamenů. Při procházce městem si stačili zakoupit suvenýry a vyfotit si tamní královský palác. Odpoledne patřilo první společné výuce jazyka ve škole v Londýně. Následující den skupinu odvezl autobus do části Greenwich, kde si prošli nádherný park s Královskou observatoří a proslulým nultým poledníkem. Podívali se také do Námořního muzea a projeli se lodí po řece Temži. Odpoledne se znovu vrátili do školy na další výuku a obdrželi certifikát z jazykového kurzu. Po výuce se opět vrátili do hostitelských rodin.
Poslední den byl celý věnován návštěvě centra Londýna. Žáci viděli sídlo britské královské rodiny - Buckinghamský palác a prošli se parkem svatého Jakuba. Poté se vydali na nábřeží Temže k budově Parlamentu a na náměstí Trafalgar Square, kde měli možnost podívat se na vzácné sbírky umění do Národní galerie nebo do okolních ulic oblasti Soho a Čínské čtvrti. Společně také pokračovali na kruhové náměstí Piccadilly Circus známé svými velkými reklamami. Navečer již odjížděli autobusem od O2 Arény směrem na Dover a podmořský vlak, který je opět přepravil na břeh Francie. Všichni se vrátili domů unaveni, ale plni nových znalostí a zážitků.
A jaké dojmy si z cesty do Anglie za poznáním přivezli sami žáci? O příjezdu do Anglie sugestivně vypráví žákyně 4. ročníku oboru Grafický design Dominika Zálišová: "Najednou se probouzím. Rozespalýma očima se dívám uličkou směrem k řidiči, kde to vlastně jsme. A najednou vidím jakousi červenou věc. To je doubledecker? My už jsme v Londýně? Zalévá mě úžasný pocit z poznávání něčeho nového, nepoznaného. Za chvilku již vystupujeme. Dívám se vpravo a v tu chvíli mi dochází, že auta jezdí zleva. Pousmívám se nad tím a s úsměvem vkračuji do velkoměsta plna očekávání."
Také Denisa Nuševská z téže třídy je z pobytu nadšená. "Celý Londýn je jeden velký zážitek, ať už se to týká jazykového kurzu ve škole s rodilým mluvčím, památek, muzeí, galerií nebo dopravy či lidí. Je to metropole s osmi miliony lidí a navíc s turisty. Největší tlačenici jsem zažila večer v metru. Co se týkalo školy, byla to velká zkušenost. Mluvit s rodilým mluvčím, kdy vám neřekne slovo česky, je velice zajímavé a člověka to donutí porozumět. I v hostitelské rodině jsme hodně mluvili a myslím si, že to pro nás bylo velkým přínosem."
Dejme ještě slovo Radanu Marelovi ze 3. ročníku oboru Reprodukční grafik a Kateřině Šitinové ze 4. ročníku oboru Grafický design. "Když jsem se dozvěděl, že jsem byl vybrán na vzdělávací pobyt do Anglie, šokovalo mě to, ale taky obrovsky potěšilo. Chvíli jsem váhal, ale když jsem se seznámil s programem pobytu, bylo rozhodnuto. V plánu byly všechny známé turistické destinace, které v Londýně a okolí jsou. Co ale vybrat jako největší zážitek? Na Tower Bridge je v průchozích mezi věžemi úžasná skleněná podlaha, v Brightonu oblázková pláž a ruské kolo, z Greenwiche je zase krásný výhled na centrum Londýna, Big Ben s Buckinghamským palácem - tady snad netřeba víc dodávat a na Trafalgaru obrovský pomník admirála Nelsona s fontánami. Ačkoli nejsem typický turista, který fotí vše, co se hýbe, na tomto zájezdu jsem se tak trochu turistou stal. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem si focení neužíval. Každý z nás přece rád poznává svět kolem sebe," konstatoval Radan.
Kateřina Šitinová se zamyslela nad pobytem: "Největší zážitek? Mohla bych dlouze vyprávět o pohledu na spoustu nádherných památek, při kterém se mi tajil dech. Jsem velká obdivovatelka architektury a zrovna v Anglii, přímo v Londýně, je té nádhery neskutečné množství. To bych tu básnila ještě dlouho. Londýn má nespočet zajímavých míst, památek a podobných pokladů. Ovšem ten největší jsem nalezla v lidech. Netuším, zda jsem zrovna měla to štěstí, nebo to tam tak skutečně většinou chodí, ale ochota, přívětivost a slušnost, jakou jsem zažila v Londýně, s tou jsem se ještě nesetkala. Nezaznamenala jsem jediného člověka, který by měl mrzutý výraz, byl protivný nebo nevlídný. Lidé si všude navzájem vyhověli a mysleli jeden na druhého. Tato zkušenost se stala mojí velkou inspirací. A já se nebojím a snažím se šířit dobrou náladu, slušnost, přívětivost, ohleduplnost a příjemnou atmosféru i zde v Čechách," uzavírá optimisticky své dojmy z jazykově - vzdělávacího pobytu Kateřina.
Podobné mínění má i její spolužačka Barbora Zumrová. "Při našem pobytu v Anglii mě nejvíce zaujala vstřícnost a přátelskost lidí. Kdokoli se vás někdo, i byť jen lehce, dotkl na ulici nebo v obchodě, hned se vám omlouval, i kdyby to byla vaše vina. Prodavačky se vždy mile zeptaly, jestli nechcete s něčím pomoci nebo poradit. Když se na ulici zastavíte s mapou v ruce, hned se u vás někdo zeptá se, jestli vám může poradit. Stejně tak překvapující pro mě bylo, když paní, u které jsme byli ubytováni, si v mobilu nastavila anglicko-český slovník a řekla nám, že je na nás připravena. Avšak naším opravdu největším zážitkem byl černošský taxikář. Hned, jakmile jsme s kamarádkou nastoupily, si s námi začal povídat a vyptávat se, odkud jsme. Když jsme mu řekly, že z České republiky, tak se ptal na město. To jsme se shodly, že bude nejlepší říct, že jsme z okolí Hradce Králové. A on se hned chytil, že to tam zná a že tam byl. Také prý navštívil Brno, Plzeň a Sněžku v Krkonoších. Říkal, že v Čechách jsou moc milí lidé, a že když ho viděli, nadšeně volali: černoch, černoch! Tak jsme v Anglii objevili milovníka naší republiky. Je k tomu potřeba něco dodávat?"