Usměvaví a pracovití

Text a foto Petr Štěpnička

Sobota, 23. dubna 2022

Sdílet na:

Nový vietnamský obchod Na Příkopech potěšil broumovské obyvatele.

Místo stojící na hrotu broumovské ulice Na Příkopech mám doslova za rohem. Byl jsem proto rád, když na dané adrese sídlily potraviny Verner a já si tam mohl příležitostně odskočit na nákup. Většinou šlo pouze o rychlou zastávku pro nějakou drobnost, která mi právě doma chyběla. Ale právě v tom spočívala ona výhoda - nemuset se pro olej nebo smetanu trmácet do Penny, jež sice stojí jenom o kousek dál, ale k nakupování malých položek je navštívení tohoto supermarketu nepraktické a navíc hrozí, že našinec při čekání u pokladny vystojí důlek, případně bude sežehnut pohledem nevlídně naladěného personálu. Za Vernera jsem byl proto vděčný, i když "on" o mně něco podobného rozhodně říci nemohl, protože z mých tržeb by nezaplatil ani malíček jedné ze svých prodavaček. Nakonec se ukázalo, že podobně nesolventních zákazníků byla zřejmě většina, jelikož na konci loňského roku byl Verner nucen zavřít krám úplně. 

Ještě než jsem tuto zprávu stačil plně vstřebat, už se objevila informace o novém vietnamském majiteli. Tím svitla naděje, že by prostor mohl nabýt svého původního účelu, navíc doplněného o několik vítaných bonusů. Což se také brzy potvrdilo. Během února bylo vidět Vietnamce pilně pracující uvnitř budovy, a od 1. března se krám rozjel nanovo. Obchod je zásoben nejen potravinami všeho druhu, ale také drogerií a dalším sortimentem, který se tu a tam může hodit (např. otvírák na víno). Využití dokonce našly prostory, o kterých jsem netušil, že se na daném místě vyskytují. Otevírací doba Večerky, jak se obchod nyní jmenuje, je opravdu velkorysá, zavřeno je víceméně pouze v noci. Navíc existuje naděje - zatím tedy nepotvrzená -, že zboží nebude ležet bez dotyku klidně i půl roku prošlé, jak se tomu někdy stávalo u Vernera. Tím vším se opět projevila obdivuhodná flexibilnost, pracovitost, ale i obětavost Vietnamců, kteří jsou mnohdy nuceni ve svých obchodech i spát. A to jsem ještě nezmínil ochotu tamějšího personálu, který byl zatím při všech mých návštěvách usměvavý a vyloženě úslužný. Vzpomínám si na doby, kdy Češi Vietnamcům tykali. Ty časy už jsou naštěstí pryč, nyní většina z nás pohrdání vyměnila za vděčnost a někteří dokonce i za úctu. Já tedy určitě.