V září 2015 to bude 85 let, co byla v Broumově otevřena první česká škola
Již 15. září 1919 slyšelo 151 českých dětí vyučování v mateřské řeči a vyprávění o slavných epochách historie českého národa - tehdy se čeští žáci sešli ve dvou třídách chlapecké obecné a měšťanské školy (dnešní gymnázium). Možná vám někoho připomenou jména oněch Čechů, kteří tak usilovali o to, aby se v Broumově mohly děti učit česky: Josef Klára, hospodářský správce velkostatku, řezník V. Pečenka, obchodník K. Valenta, cukrář A. Meier, bratři Fr. a V. Kostelečtí... Stavba školy, o níž se zasloužili čeští nadšenci broumovští, trvala pouze dva roky.
Velmi mnoho cílevědomé práce a snažení bylo třeba, než nastal slavný den roku 1930 a první ředitel samostatné české školy pan Loucký mohl otevřít budovu, která patřila jen a jen českému školství.
"Staveniště pro novou budovu bylo zvoleno velmi vhodně," čteme z pamětní knihy Masarykovy chlapecké měšťanské školy v Broumově. "Leží v klidném místě obklopeném vilovou čtvrtí, zahradami a parkem nedaleko středu města." V roce 1930 byla slavnostně otevřena nová budova, ve které byla umístěna mateřská, obecná a měšťanská škola a později odborná škola pro ženská povolání Ústřední matice školské.
Víme, že prvním ředitelem všech těchto škol byl pan Josef Loucký. Až do roku 1938 se české školství v Broumově rozvíjelo slibně a klidně. Mnichovskou dohodou byl tento pohraniční úsek připojen k Německu a 1. září 1938 pak začala evakuace obyvatelstva. Školní zařízení bylo evakuováno v době od 1. do 9. října téhož roku. Část zařízení, fyzikální pomůcky a část knihovny - asi 514 knih - byly převezeny do obecné školy v Pěkově. Ostatní část vnitřního zařízení byla převezena do Police nad Metují a Jaroměře.
Po obsazení města německou armádou 10. října 1938 byla v této budově zřízena německá "Oberschule" a v budově byly provedeny některé úpravy. Učebna mateřské školy byla spojena s kabinetem, byl zřízen hudební sál, chemický kabinet. S hlavní budovou byla spojena i vilka s bytem ředitele a školníka. Bylo též položeno potrubí k ústřednímu topení, cvičiště bývalého klášterního gymnázia naproti školní budově bylo upraveno a v klášterní zahradě pod cvičištěm byly postaveny umývárny a sprchy.
Od ledna 1945 se ve škole nevyučovalo a bylo v ní až do 10. května 1945, kdy byl Broumov předán do českých rukou, ubytováno asi 800 uprchlíků. Řediteli Oberschule bylo nařízeno, aby do sedmi dní dal vyklidit a vyčistit budovu. Protože však práce nešla od ruky, byla budova 14. května za asistence četnictva vyklizena, takže 18. května mohla škola být protokolárně předána. Cennější fyzikální pomůcky byly povětšinou rozkradeny, okna rozbita a budova byla zamořena hmyzem, čteme z pamětní knihy ze záznamů pana Josefa Dufka. Po dezinfekci a vymalování začalo se vyučovat v obecné a měšťanské škole smíšené. 19. června 1945 začalo se tedy slavnostním zahájením, které vedl zmocněnec ministerstva školství pan Josef Jeník. Prvním ředitelem byl jmenován pan Václav Kliment.
V roce 1995 si škola připomínala 65 let od jejího založení a v tom roce bylo vydáno zvláštní vydání časopisu Komenďáček, jehož zakladatelkou byla paní Eva Kučerová. V tomto Komenďáčku si můžeme přečíst články pana Václava Herzána k historii školy, pana Josefa Martince o tom, jak začínalo české školství po roce 1945 nebo články tehdejších učitelů paní Rapušákové, Kleprlíkové, Vaškové a Kučerové o úspěších a vývoji školy.
Do rukou se mi dostal dopis paní Věroslavy Jansové z roku 2007, z něhož vybírám některé zajímavé údaje. "V roce 1946 jsem se přestěhovala s rodiči do Broumova. Do školy jsem samozřejmě začala chodit do Masarykovy měšťanské školy dívčí v Broumově až do doby, než byla ustanovena tzv. Jednotná škola a jako dívčí byla zrušena, tj. do školního roku 1947-1948. Naše dívčí třída byla rozdělena abecedně, ne podle bydliště, a já jsem chodila od školního roku 1948-1949 na II. střední školu v Broumově, Hradební ulici, nyní budova Gymnázia."
Zákonem byla od 1. září 1948 přeměna dosavadní měšťanská škola chlapecká na 1. střední školu koedukační - čteme ze záznamů v kronice, paní Jansová však upřesňuje, že přeměnou prošly i školy dívčí a gymnázium - od primy do kvarty. "Naše třídy byly sloučeny – chlapecká, dívčí a gymnázium, a byli jsme rozděleni abecedně. Na II. střední školu tak přešla děvčata od písmene M, výjimkou byla Hana Dufková, dcera pana učitele Dufka, který zůstal učit na I. střední škole, a to proto, aby neučil svoji dceru."
Ředitelkou byla paní Hedvika Priknerová a třídním učitelem pan Václav Vaněk, jak dokládá vysvědčení paní Jansové. Paní Jansová se zmiňuje i o jiných ředitelích školy, takže se můžeme seznámit se jmény Václav Kliment, Antonín Dočekal, Josef Dufek, Hedvika Priknerová, Josef Kuchynka, Rudolf Novák, Jaroslav Pitrmuc a Vladimír Řehoř. V období od roku 1962 pak zastávali funkci ředitele pánové Zdeněk Streubel, Miroslav Nosek, Karel Hencl a Václav Herzán.
Masarykova základní škola však prošla i nelehkým obdobím našich dějin. V počátcích po roce 1945 se v kronice objevují záznamy o vzpomínkách na naše prezidenty – T.G.Masaryka, E.Beneše, v době totalitní však byla škola přejmenována na školu Komenského a o svůj název na mnoho roků přišla. Teprve v roce 1990 obnovilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy čestný název Masarykova základní škola.
Od roku 2006 byla Masarykova základní škola sloučena se Základní školou v Cihlářské ulici v Olivětíně a se školou v Lidické ulici ve Velké Vsi (tato budova je však od 1. února 2010 uzavřena).
Škola má dnes přes čtyři sta žáků a může se pochlubit mnoha úspěchy – od sportovních aktivit až po úspěchy na poli jazykových, dějepisných nebo společensko - vědních oborů. Ze školy každoročně odcházejí žáci jak na víceleté, tak na čtyřleté gymnázium v Broumově, do středních škol nebo učňovských oborů. Za posledních devět let jsme pomocí dotačních titulů a grantů do školy získali přes devět miliónů korun na rozvoj výuky, na opravy ve škole, na její modernizaci a na nové projekty – například na spolupráci s polskou školou, zahraniční exkurze, výlety, kulturní představení, lyžařské pobyty a adaptační pobyty pro žáky. Vybavili jsme učebny interaktivní technikou, pořídili nový nábytek do tříd, vystavěli venkovní učebnu. Od roku 2014 je zřízeno školní poradenské pracoviště se školní psycholožkou, speciální pedagožkou - logopedkou, metodikem prevence a výchovným poradcem, které nabízí pomoc žákům s různým stupněm vzdělávacích potíží. Rodiče tak nemusejí dojíždět do poradny v Náchodě a mnohá podpůrná opatření je možné realizovat přímo ve škole.
A jako dárek k výročí dostáváme v letošním roce opravu venkovní fasády, nová okna a zateplení.