Výlet za modelem měsíce do Muzea papírových modelů v Polici nad Metují

Vesmír nás láká touhou poznáním a objevování neznámého, nekonečností, vše umocňuje protiklad romantiky neznáma v kontrastu s trochou strachu z toho, co odtamtud může vlastně přijít. Proč se tedy nepodívat do vesmíru i s papíráky? Využijeme znova právě pobíhající výstavu modelů slepených Michalem Kavalierem a podíváme se na model sovětské kosmické rakety Sojuz 28. Ten se totiž zapsal výrazným písmem do historie československého (a vlastně tak trochu i světového) poznávání vesmíru, ale i do papírového modelářství.

Březen je pro připomenutí Sojuzu 28 tím nejvhodnějším měsícem. Sojuz 28 odstartoval svojí ve výsledku úspěšnou cestu do vesmíru právě v březnu, a to přesně 2. března 1978 ze sovětského kosmodromu Bajkonur (na území Kazachstánu). Posádku lodi tvořili sovětský velitel letu Alexej Gubarev a především československý kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek. Vladimír Remek byl prvním člověkem ve vesmíru z jiného státu než Sovětského svazu či USA. Výběr adeptů na let začal již v 1. polovině roku 1976 v rámci programu INTERKOSMOS (šlo o spolupráci SSSR s dalšími státy východního bloku v oblasti kosmického výzkumu). Následně téměř dva roky probíhaly testy a školení jednotlivých uchazečů, jejich počet se postupně zužoval, až zůstali pouze Vladimír Remek a záložník Oldřich Pelčák. Vladimír Remek s velitelem Sojuzu 28 měli za úkol se spojit se sovětskou orbitální stanicí Saljut 6 a s tehdejší dlouhodobou posádkou společně pracovat na několika experimentech a výzkumech. Je tu i jedna zajímavost, že si sovětští kosmonauti ze Saljutu stěžovali na bolest zubů, a tak se posádka Sojuzu 2 týdny před letem začala navíc učit pracovat se zubní vrtačkou. Po příletu byli V. Remek i A. Gubarev připraveni na zubařský zákrok, ale poté, co se kosmonauti na Saljutu dozvěděli, že se s vrtačkou učili pouhé 2 týdny, zákrok odmítli a na bolest zubů si již "zázračně" nestěžovali.

....3, 2, 1, START! Tak nějak (avšak určitě v ruštině) mohl probíhat samotný start Sojuzu 28. Podobně "raketově " se Sojuzem odstartoval Ladislav Badalec svojí autorskou kariéru, když vytvořil model rakety. V roce 1980 vydal Albatros v edici plastické vystřihovánky model Sojuzu 28 pro připomínku slavného letu prvního Čechoslováka do vesmíru, a to včetně startovací rampy s pohyblivými rameny pro ukotvení rakety a to i včetně figurek posádky Alexeje Gubareva a Vladimíra Remka. A pod vším byl poprvé autorsky podepsán právě Ladislav Badalec, dnes již všem dobře známý autor papírových modelů.

Ladislav Badalec byl v té době již schopným výtvarníkem. Maloval od mladých let, v době studií vytvořil i několik krátkých animovaných filmů. Ale vystřihovánka, to je vedle výtvarného pojednání i její zkonstruování. A taková raketa není rozhodně žádná jednoduchá předloha, zvlášť pro prvotinu. Samé válce, kužele, vše ve velkých rozměrech, k tomu pohyblivost startovací konstrukce. Ve výsledku měla vystřihovánka úctyhodných rozměrů i úctyhodný rozsah - celkem 16 stran dílů. V Albatrosu vyšel rozsáhlejší samostatný model již jen Pražský hrad ( 21 stran, P. Blecha-R. Vyškovský).

Sojuz 28 se tak stal jednou z nejvýraznějších vystřihovánek v historii našeho papírového modelářství, kterému se ve své době dostalo uznání v sousedním Polsku, velmoci to v oboru papírových modelů. U nás dnes albatrosácký výtisk patří mezi vyslovené rarity, kdy se cena na internetových aukcích šplhá klidně i k 2 500 Kč. Před pár lety Ladislav Badalec vzhledem k zájmu modelářů nechal udělat malonákladový dotisk vystřihovánky, který je už bohužel také rozebrán.

A na závěr přidáme jednu zajímavost i k modelu Sojuzu 28. Mnozí víte, že pan R. Vyškovský začal své proslavené baráčky tvořit do kolejiště pro syna. I Ladislav Badalec prvotně vytvořil model rakety pro potomka. Ovšem v jeho případě to bylo pro dceru. Po celou dobu konání výstavy Michala Kavaliera máte tedy možnost vidět jedinečný model pro nás tak významné rakety, ale i spoustu dalších krásných modelů.