Vzpomínka na Vladimíra Rocmana – umělce dětské fantazie

Vladimír Rocman přišel na svět 8. září 1923 v Novém Městě nad Metují. Kreslení bylo jeho zálibou od raného dětství, proto nepřekvapuje, že se vyučil chromolitografem. Za války pokračoval ve studiích na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a svá studia završil roku 1950 na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Antonína Strnadela. V době studií absolvoval v roce 1947 i tiskařskou praxi ve Švýcarsku. Po tříleté vojně, jejíž část strávil v redakci nakladatelství Naše Vojsko, zůstává v Praze a začíná se věnovat ilustraci knih, mezi kterými převažují tituly pro děti a mládež, ale v jeho tvorbě najdeme i knihy pro dospělé čtenáře. Vedle pohádkových knížek ilustroval také učebnice, dětské encyklopedie, plakáty, propagační materiály atd. Celkem vytvořil přes 4 000 ilustrací pro 170 knih. Že se knihy ilustrované Vladimírem Rocmanem na knižním trhu neztratily dokládá skutečnost, že čtyřikrát byly knihy s jeho ilustracemi označeny jako nejkrásnější knihy roku (např. roku 1974 ilustrace pro Úlomky žuly Terezy Novákové).

U každé knihy se Vladimír Rocman snažil o nový projev, souznící s literárním obsahem. Nemůžeme tedy mluvit o nějakém typickém "rocmanovském stylu". Stejně rozmanité jsou i používané techniky: z grafických technik to byl dřevoryt, litografie nebo suchá jehla. V některých případech vytvářel i koláže, případně běžné kresby. V letech 1964 až 1972 spolupořádá výstavy v pražské Galerii Vincence Kramáře, pro kterou také vytváří plakáty. Nesmíme opomenout ani jeho pedagogickou činnost, v 70. letech působil na pražské "Hollarce" (Vyšší odborná škola a střední umělecká škola Václava Hollara v Praze).

Začátkem 90. let Vladimír Rocman opouští svůj pražský byt a ateliér a stěhuje se do rodného Nového Města, kde kupuje polovinu domu na Husově náměstí. Ani zde neustal ve své další tvorbě, která už ale nebyla spojená s knižními ilustracemi. Tvořil zejména abstraktní obrazy, vytvářené technikou enkaustiky (spojení barviv a vosku).

Od ilustrací k dětským knížkám bylo už jen kousek k papírovým vystřihovánkám. První vystřihovánkou vydanou u vydavatelství Albatros byl hrad Křivoklát. A byla to zároveň i poslední vystřihovánka skutečné předlohy. Sám Vladimír Rocman o své vystřihovánkové tvorbě prozradil, že znal modely z dílny Richarda Vyškovského či Ladislava Badalce, ale připadaly mu pro děti moc složité a ani výsledek nebyl vlastně určen pro děti – ke hraní. Vladimír Rocman tak vytvořil několik vystřihovacích sešitů zvířat, figurek, kalendářů a hraček. Všechny jeho vystřihovánky spojovala fantazijnost, co největší pohyblivost, prostě hravost. Zvířata a figurky se po slepení díky promyšlené konstrukci pohybovaly, kývaly a různě vrtěly - papírový bubeník bubnoval, ptačí pokladnička za vhození mince poděkovala klapnutím zobáku. Pohyb výsledného modelu byl "zapříčiněn" pohybem písku v těle modelu (např. právě u bubeníka), vhozením cizího předmětu (pokladnička) či volným spojením jednotlivých částí, které se pak pohybovaly i jen díky proudění vzduchu. I výtvarné ztvárnění mělo co nejvíce pobavit, proto je papírový slon modrý, papírové "Prasátko z Popletalova" není zašpiněné od bahna, ale čisťounce bílé. Mezi nejznámější vystřihovánky patří hrad Křivoklát, Pravěcí ještěři (4 různí dinosauři), Bubeník či robot Marťan Martínek.

Plodný život Vladimíra Rocmana se završil 28. dubna 2016.

Mikuláš Laub, Michal Erben