Začal 17. ročník Polické univerzity volného času
Polická univerzita začala tradičně koncertem, tentokrát učitelů polické Základní umělecké školy (ZUŠ) Pavla Čapka a nové paní učitelky Evy Dosoudilové. Příště už přivedou žáky, kteří opět budou přinášet seniorům krásnou hudbu a předvádět, co se naučili.
Před malým koncertem představila starostka města Ida Jenková program univerzity do Vánoc. Příští středu 27. září přijede do Police Petr Bergman s přednáškou o životě a umělecké tvorbě benediktinského kněze Sigismunda Ludvíka Boušky při příležitosti 150 let od jeho narození. Další týden bude následovat komponovaný pořad Izrael. Doktorka Eva Janáčová bude v Kolárově divadle povídat na toto téma za doprovodu dětského pěveckého souboru Studánka učitelky Miriam Blažkové z místní ZUŠ.
Ve středu 11. října bude Jaroslava Janečková vyprávět o Antonínu Dvořákovi. Podle její zasvěcené a zajímavé přednášky o Bedřichu Smetanovi loni se mají senioři opět nač těšit. A další středu zazní v přednáškovém sále Pellyho domů povídání kunsthistoričky Jany Jebavé o současnosti i minulosti Vídně - Vídeň město snů. Nakonec si senioři vyslechnou dvě přednášky, které už napovídají nadcházející 100. výročí vzniku Československé republiky. První o Marii Terezii přednese prý netradiční formou Zdeněk Ležák, šéfredaktor dětského časopisu ABC. První část letošního 17. ročníku Polické univerzity volného času uzavře začátkem listopadu přednáška na téma Heydrichiáda docentky Zlatice Zudové-Leškové z Historického ústavu AV ČR.
Na všechny přednášky má za zvláštní vstupné přístup i široká veřejnost. Ve středu 20. září zahájila polická univerzita přednáškou Evy Koudelkové Byli jsme tam doma. Tato spisovatelka a vydavatelka vydala letos stejnojmennou knihu o Českém koutku a přednášela o knize i o lidech, kteří už začátkem 20. století v této přilehlé části tehdejšího Pruska sbírali materiály a dokumentovali zde život mizejícího českého živlu. Zajímavě a podrobně vylíčila zejména práci a dílo spisovatele Josefa Štefana Kubína, které publikoval v několika knihách. Například České Kladsko nebo soubor pověstí Povídky kladské. Živě popsala i události na konci války a připomněla jednání s polskou stranou o osudu zdejších obyvatel českého původu. Bylo s nimi většinou nakládáno podobně, jako s odsunutými obyvateli, mluvícími německy.
Nakonec spisovatelka na fotografiích ze své knihy připomněla osud vesnic Českého koutku a jejich současný žalostný stav, některé už zanikly. Knížka Evy Koudelkové Byli jsme tam doma je určitě na pultech v našem regionu k dispozici a pro nás, co zde na Policku a Broumovsku bydlíme, rozhodně stojí za přečtení.