Zdeněk Kratochvíl přednášel o řecké archaické filosofii

Přednášející ovšem hned zpočátku toto datum zpochybnil, ale přesto přenesl během chvíle své posluchače do dávných časů Řecka, kdy se – obrazně řečeno – lámala doba mytologická a nastávala doba historicky doložitelná. Ač zrovna Thalés s největší pravděpodobností nic písemně nezaznamenal a všechny zprávy pocházejí z pozdějších dob.

Doba archaického Řecka, která se rozprostřela po Kreslírně, dostávala přesné kontury, díky zasazení historických faktů do kontextu vývoje tehdejší společnosti. S přesahy k předcházející Mykénské kultuře nebo do pozdějších časů, tedy do doby Zlatého věku Řecka, kdy v Athénách žili Periklés, Platón či Anaxágorás.

Zdeněk Kratochvíl načrtl dobu, kdy Thalés žil, upozornil na vlivy východních civilizací, které ovlivnily řecké myslitele. Jasně ukázal na vliv gramotnosti, sociálního a hospodářského vývoje tehdejší společnosti a tento "mix" růzností nakonec vedl k prvním filosofům (ač pojmenování filosof je nepoměrně mladší, než doba, kdy žil Thalés). Vyzdvihl jak fakt, že se v dílech archaických myslitelů poprvé začalo uvažovat o vzniku Vesmíru bez zásahu vyšší síly, tak i skutečnost, že ruku v ruce s prvními filosofickými představami vznikaly další vědecké obory – astronomie, geometrie, meteorologie nebo např. lékařství. Právě na vývoji lékařství ukázal pokrok v lidském vnímání nejen člověka jako jedince ale i celé společnosti. Hodnoty z toho vzniklé, známé už více jak dva a půl tisíce let, zůstávají platné i v dnešní době. Dále upozornil mj. na důležitost tzv. Pythagorovy věty pro tehdejší stavitelství a zastavil se i u povinné školní docházky v archaickém Řecku.

Všechny zájemce upozornil na webové stránky www.fysis.cz , kde zveřejňuje kritické překlady předsokratovských myslitelů a fotografie z území tzv. Velkého Řecka, tedy hlavně samotného Peloponésu a tureckého pobřeží Malé Asie.