Zpěv ptáků jako poděkování?
Současná situace se dá hodnotit z mnoha pohledů. Pozitivních hledisek je minimum, občas se nicméně nějaký paprsek objeví. Tak například se méně jezdí, létá a plaví, čili je čistší ovzduší. S tím souvisí i méně hluku, takže máme větší šanci uslyšet, dejme tomu, ptačí zpěv.
Drobní opeřenci tu s námi byli vždy, teprve nyní jim ale mnozí z nás mohou věnovat prostor. Zaposlouchat se do melodických trylků, které se odpradávna snaží harmonizovat prostředí a zklidnit roztěkané lidské duše. Dokonce se mi zdá, že ptáků přibylo, že navíc přilétají na bližší vzdálenost a nechávají nás, abychom se pokochali jejich barevnou dokonalostí.
Ptáci možná nechápou, co se s člověkem děje a lítají si jej prohlédnout, jestli je to pořád jeden a ten samý tvor. Dříve tak uspěchaný, nyní z nějakého důvodu méně hlučící a zklidněný. Že jde o jakousi z nouze ctnost, nemají potuchy. Ať je to jak chce, bohaté pěvecké symfonie, které možná symbolizují obnovené přátelství člověka a přírody, bychom si měli užít. Až se svět zase vrátí do běžného módu, ubude i ptačích árií. Nebo spíše zmizí chuť k zastavení a zaposlouchání se.
.jpg)