Aleš Ottmár, absolvent broumovského gymnázia, toho času diplomat v Kábulu, vzpomíná na studentská léta

Aleš Ottmár

Pátek, 24. ledna 2014

Sdílet na:

Broumovsko - můj kraj a místo, kam se rád vracím, kde mám přátele a kde je mi fajn. Genius loci Broumovska má mnoho podob, od historického benediktínského kláštera, který je dominantou města Broumova, Teplicko - adršpašských skal - největšího skalního města v Evropě, po panenskou přírodu a krajinu, ve které dominuje především barokní architektura a vesnická obydlí.

Je to právě duch místa, kvůli kterému se vracíme na nám blízká místa. Broumovsko pro mě bude navždy spjato s dětstvím a studentskými léty, které jsem strávil nejprve na Základní škole v Meziměstí a poté na broumovském gymnáziu. Člověk potřebuje vzpomínky, jako potřebuje vodu. Vzpomínky jsou pro nás zdrojem energie, motorem, který nás žene kupředu.

Často vzpomínám na to, jaké to bylo chodit po chodbách gymnázia jako student. Dívat se na krásné studentky běhající s rozevlátými vlasy a s usměvavou tváří po schodech. Nejednou jsme je pozorovali z ochozů. To Vám byl kolikrát tak krásný pohled! Jistě lepší než sledovat výrazy a chůzi učitelů nesoucí v rukou písemné práce. Znáte ten pocit drobného mrazení, když vstoupíte na místa, která dobře znáte, kde jste nechali kus svého já, kus své historie, ale už tam nepatříte?

Podobný pocit mívám, když vstupuji velkými dřevěnými bytelnými dveřmi do budovy Gymnázia v Broumově. Kdo ví, zdali podobné pocity zažívali i Alois Jirásek, Alois Rašín či Stanislav Brandejs? Vstupujete na místa, která pro Vás i dnes hodně znamenají, právě pro to své já, které jste tam zanechali. Hledáte ho, vidíte ho, jak jde po schodech, jak se pohybuje po chodbách, jak sedí v lavicích a rychle se snaží dohnat učivo, které vidělo jen z rychlíku, jak je zkoušeno, jak nezná, jak tuší, jak ví a jak mu je hezky, jak vystupuje unavené a vyčerpané, ale přesto šťastné ze dveří, kde skládalo zkoušku z dospělosti. Hledáte ho všude a je Vám mrazivo po těle.

Na starších nástěnkách narazíte na fotografii z výměnného pobytu v Anglii. Opět se pousmějete a jste dobiti energií. Potkáváte nové tváře stále krásně mladých a svěžích studentů. Pedagogický sbor zaznamenal drobné změny, ale genius loci broumovského gymnázia je stále stejný. Úroky z energie a píle, dá-li se to tak nazvat, kterou jsem na Gymnáziu v Broumově zanechal, si snažím vybírat stále, když se na Broumovsko vracím. Věřím, že broumovské gymnázium bylo a je podobnou rolí v ruce cestou životem i dalším kamarádům a studentům, nejen mně.

Foto Aleš Ottmár