Cesta časem za „Perlou evropského baroka“

Text a foto Bára Fialová

Neděle, 14. července 2024

Sdílet na:

Druhý díl našeho letního seriálu vás zavede kousek za hranice do městečka Krzeszów, kde se nachází velkolepý klášterní komplex a okolí skýtá příležitost k dalším výletům.

Působí zde zvláštní kontrast – na jedné straně ospalá atmosféra malého příhraničního městečka, na druhé straně monumentálnost, nádhera a dramatická historie. „Perla evropského baroka“, klášter v polském Krzeszówě, se nachází jen asi půlhodinku jízdy autem z Broumova či Adršpachu. Unikátní komplex se uchází o zapsání na seznam světového dědictví UNESCO, najdete zde například i „slezskou sixtinskou kapli“ a také nejstarší mariánský obraz v celém Polsku.

Historie kláštera v Krzeszówě, česky Křesoboru, sahá do roku 1242, kdy jej založila Anna Přemyslovna, dcera českého krále Přemysla Otakara I. a vdova po slezském a polském knížeti Jindřichovi II. Pobožném. Klášter tenkrát osídlili benediktinští mniši z Opatovického kláštera ve Východních Čechách. Klášter byl za svou dlouhou a bohatou historii několikrát vypleněn, například husity nebo v době Třicetileté války, aby rozkvetl znovu a znovu do ještě větší krásy.

Na poutních trasách

Krzeszów se nachází severně od Adršpachu, ve směru na Kamiennou Góru. Z Broumovska vedou do Krzeszówa dvě cesty. Můžete jet přes Zdoňov a těsně před Mieroszówem uhnout po silnici doleva, kde už je cesta značená. Druhou možností je jet přes Meziměstí a v Mieroszówě uhnout směrem na Zdoňov a napojit se na tutéž cestu. Miezroszów je od Krzeszówa vzdálen zhruba 11 kilometrů a cesta vede skrze několik vesnic malebným údolím. Cestou je možné udělat si zastávku u tzv. Čertovy skály či malou odbočku za trpaslíčky (krasnoludky).

Já nejedu rovnou ke klášteru, svůj výlet začínám procházkou na Horu sv. Anny, ke které odbočíte ještě před vjezdem do centra města. Auto můžete nechat u odbočky na červenou turistickou značku. K baroknímu kostelíku sv. Anny, který se nachází na vrcholku „hory“ to je jen asi půlhodina chůze do kopce. Po cestě narazíte na zastřešené odpočívadlo s ohništěm a lavicemi dost širokými i pro přespání. Z vršku máte křesoborský klášter jako na dlani, za ním v dáli se zvedají Krkonoše se Sněžkou uprostřed.

Zmíněná červená turistická stezka je mimochodem součástí 443 kilometrů dlouhé polské turistické trasy, takzvané Hlavní sudetské stezky, která kopíruje linii česko-polské hranice zhruba od úrovně Jizerských hor až po Jeseníky. Křesoborem prochází také jedna z větví Svatojakubské cesty, která vede z různých koutů Evropy do poutního místa ve španělském Santiagu de Compostela a prochází i Broumovskem.

Jen já a průvodce

Po příjemné procházce zamířím do kláštera. Auto můžete nechat buď na placeném parkovišti přímo před vchodem do areálu nebo na neplaceném parkovišti za rohem. Krzeszów není nijak stísněný a místa na zaparkování je dost. Určitě však nebude na škodu před výletem zkontrolovat kalendář, v den křesťanského svátku by mohl být zájem polských návštěvníků o hodně větší. V areálu kláštera platím vstupné (v přepočtu asi 185 korun), dostávám audioprůvodce v češtině a přikrývku na ramena (holá kolena mi naštěstí projdou) a vyrážím na prohlídku.

Zamířím k hlavní dominantě komplexu, přes 70 metrů vysoké dvouvěžové bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Bazilika se začala stavět v roce 1727 a její stavba trvala sedm let. Její průčelí je zdobeno pískovcovými sochami světců v nadživotní velikosti od předního sochaře českého baroka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Na podobě baziliky se podíleli další špičkoví barokní umělci, například malíř Petr Brandl, který namaloval obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři. Největším pokladem baziliky (a celého poutního místa) je však uctívaný obraz Laskavé Matky Boží, který byl namalován v první polovině 13. století a je tak nejstarším mariánským obrazem v Polsku a jeden z pěti nejstarších v Evropě. Najdete jej na hlavním oltáři pod červeným baldachýnem.

Mám štěstí, přicházím zrovna ve chvíli, kdy se rozeznějí zrekonstruované a z velké části původní varhany z 18. století z dílny wroclawského varhaníka Michala Englera. Uchvátí jak výzdobou, tak technickými parametry: Monumentální nástroj má přes 2800 píšťal! Koncerty z cyklu Hudba starých mistrů se tu až na výjimky konají každý den po celé léto – vždy v deset hodin a v jednu hodinu po poledni.

Do Betléma a zpět

Velkého rozkvětu dosáhl klášter v 17. století za časů opata Bernarda Rosy a následně pak v 18. století. Opat Rosa mimo jiné zahájil tradici mariánských poutí vedoucí z Křesoboru přes Broumov do Kladska a do svého řádu přijímal absolventy z broumovského klášterního gymnázia. Nechal také postavit kostel sv. Vojtěcha, kam mířím vzápětí. Zmíněná „slezská sixtinská kaple“ je vyzdobena zrekonstruovanými freskami Svaté rodiny a Nazaretu významného německého malíře Michaela Willmanna.

Zamířím ještě na starý hřbitov za bazilikou, do mauzolea Piastovců s gotickými sarkofágy a do klášterního podzemí s upomínkou legendy o zmíněné Laskavé matce boží, Křesoborské madoně, zvané taky „Nostra Taumaturga“ neboli „Naše divotvůrkyně“. Ikona nesoucí znaky byzantského umění z počátku 13. století se podle příběhu ztratila za husitského běsnění ve 14. století a pohřešovala se po dalších dvě stě let, než byla náhodou nalezena při přestavbě kláštera. Její úkryt byl údajně označen paprskem slunečního světla.

V areálu kláštera je rovněž zázemí s návštěvnickým centrem i restaurací. Pro ty, kteří raději svačí v přírodě, nabízí se přímo naproti vchodu do areálu malý, úpravný parčík s posezením, jezírkem, houpacími sítěmi i dětským koutkem.

Na krásnou procházku po místní krajině vás ještě může nalákat Křešovská křížová cesta, druhá největší v celém Polsku. Vznikla opět z iniciativy opata Bernarda Rosy, sestává z 16 kaplí a 33 zastavení. Většina zastavení má podobu sloupových kaplí s obrazy, zhruba pětikilometrová nenáročná trasa vede krajinou z klášterní kaple Marie Magdalény do místa zvaného Betlém a přes okolní návrší zpět do areálu. Zajímavostí jsou vzdálenosti mezi jednotlivými objekty, které odpovídají vzdálenostem v Jeruzalémě. „Letní pavilon na vodě“, který se nachází právě v Betlémě, však prochází v současnosti rekonstrukcí a je uzavřen.

Více informací, včetně speciálních prohlídek kláštera zahrnujících například půdní prostory, najdete na stránkách opatství. Za povšimnutí také stojí digitální projekt Evropské mariánské stezky věnovaný křesoborské bazilice, který naleznete zde. Důležitá informace na závěr – vstupné je možné platit kartou, či v hotovosti złotými.