Cesta do Vambeřic

Jan Ježek

Středa, 30. dubna 2014

Sdílet na:

"Východně od Ratku, v malebném věnci horském, sedí památné poutní místo Vambeřice, kam po léta bývala hojně šlapána cesta blízkými i vzdálenými poutníčky z Čech." Josef Štefan Kubín, 1926

Zapomenutá a krásná je cesta, kterou kdysi putovaly věřící do Vambeřic – slezského Jeruzaléma. V dobách vrcholícího mariánského kultu procházely touto cestou každoročně desetitisíce poutníků. Dnes je poutní cesta v překrásné krajině Broumovský stěn místy zcela zaniklá a sledovat ji lze často jen přibližně podle křížků a soch, které byly postaveny v průběhu tří století na náklady vlastníků pozemků, přes které cesta procházela. Poslední pouť před vítězným únorem po této cestě prošla v r. 1947, pak byly uzavřeny hranice, nastoupily represe věřících a statkářů, bolševik kolektivizoval, rozoral meze a s nimi i tuhle několik set let starou poutní cestu. Přetrvávajícím dokladem cesty v krajině tak zůstává unikátní soubor mnoha kamenných soch a křížů, které stojí často uprostřed polí a luk.

Poutníci do Vambeřic vycházeli nejčastěji z Police nad Metují, která byla od roku 1875 dobře dostupná po železnici. Na začátku obce Velká Ledhuje se cesta stáčí na východ a začíná zvolna stoupat polními cestami nádhernou krajinou na hřeben Broumovských stěn. Právě v tomto úseku byla cesta v padesátých letech zničena a právě tady se nacházejí ty nejhezčí sochy a kříže.

Kříže jsou od sebe obvykle na dohled, každý kříž je něčím jedinečný a je citlivě zakomponovaný do okolí. Dojem z nich je dnes často umocněn právě tím, že stojí přímo uprostřed pastvin v zcela volné krajině, kterou nás provázejí a ve které nám ukazují směr putování. Kříže se nejčastěji jmenují podle majitelů pozemků, kteří je zde na své náklady nechali umístit. Po cestě tak poutník míjí Barešův kříž z r. 1791, Fulkův a Kohlův kříž z r. 1796, Cihlářův kříž z r. 1836, Ringlův kříž z r. 1904 a mnohé další. Nelze si nevšimnout proměn stylu místních sochařů, v jejichž dílech se snoubí poezie a lidová naivita s expresivitou a dekorativností českého baroka. Jen málo míst v Evropě disponuje takovou nádhernou expozicí pod širým nebem... Bohužel snad vlivem drsného klimatu či vandalismu se u mnoha křížů zachoval jen kamenný pilíř s krásnou výzdobou a vlastní socha Ukřižovaného byla nahrazena evidentně mladším jednoduchým kovovým křížkem.

Poblíž obce Slavný začíná Vambeřická cesta kopírovat hlavní hřeben Broumovských stěn a směřuje k polským hranicím. Les střídají krásné výhledy. Jednou z hlavních zastávek na pouti bylo prostranství na křižovatce cest u Pánova kříže, odkud je to kousek k Machovskému kříži, který stojí v sedle mezi Hejšovinou a Božanovským špičákem. Tady cesta schází do Broumovské kotliny k Božanovu. Některé úseky vedou po krásné starobylé benediktinské cestě, která je dlážděná mohutnými pískovcovými kameny. Cesta pod Broumovskými stěnami směřuje přes samotu Studenou vodu do polského Radkówa. Při některých výročních poutích se scházelo až do nedalekého Božanova, kde se k polickému procesí připojovali věřící z broumovské farnosti. Broumovské stěny tvořily jazykovou hranici a Broumov i Božanov už leží v Sudetech, takže dál putovali Češi společně s Němci. Musela to být jistě zajímavá pouť sudetskou krajinou!!!

Další hezký úsek Vambeřické cesty, který se zachoval, leží mezi Radkówem a Vambeřicemi. Dnes je tu bohužel asfaltka, ale naštěstí to není nijak frekventovaná cesta. Pouť tu vede mírně zvlněnou krajinou, a co sto metrů stojí kříž, boží muka, kaplička nebo sloup se svatým. A nakonec, skryté za návrším Sion, začnou se postupně objevovat Vambeřice, malá obec přezdívaná slezský Jeruzalém s nádhernou barokní bazilikou. Vambeřice samotné, stejně jako jejich okolí, pak představují tak krásný příklad komponované barokní krajiny, že si jistě zaslouží samostatný článek.

V roce 2002 bylo májové putování po Vambeřické cestě z Broumova a Police obnoveno...

(Pozn. redakce: Jan Ježek je učitel přírodopisu a zeměpisu na Jiráskově gymnáziu v Náchodě. Ve volném čase se věnuje praktické ochraně přírody Náchodska, mapování a ochraně ohrožených druhů, organizaci brigád a osvětových akcí pro mládež i veřejnost. Jan Ježek vydává internetový server o krajině a přírodě východních Čech, odkud pochází tento příspěvek.)