Dobročinná akce pro Honzu Mrkose
V Broumově se v nedávné době odehrál malý zázrak. Jeden handicapovaný člověk byl totiž obdarován pojízdným vozíkem a zároveň nemalým finančním obnosem.
To bylo tak: pana Jiřího Martince napadlo, že by se jeho kamarádovi, Honzovi Mrkosovi, dalo trochu pomoci s těžkým životním údělem. Honza je dlouhodobě fyzicky indisponovaný, špatně mluví, a ještě obtížněji se pohybuje. Bez opěrného vozítka si nedojde ani na záchod a většinu času je tak odkázán na pobyt ve svém bytě v domě pečovatelské služby. Honza proto vždy vítá, když se naskytne událost, která alespoň na chvíli přeruší toto ubíjející schéma. A protože je zároveň pravověrný a oddaný rocker, patří mezi tyto události akce v místním klubu Eden. Na návštěvy rockových koncertů se Honza vždy obrovsky těší a data jejich konání má v kalendáři už dlouho dopředu zvýrazněny sytou červenou barvou (na tomto místě je vhodné zmínit, že majitel klubu, pan Pitaš, umožňuje Honzovi odjakživa vstup zdarma). Klub Eden naštěstí Honza nemá daleko, i ten malý kousek cesty (zhruba 150 metrů) pro něj ale znamená výzvu plnou náročných překážek. Honza musí jít pomalu, i přesto každou chvíli zastavuje, aby si odpočal. Nikdy se však nezdává a na většinu návrhů o pomoc odpovídá: „Já sám!“. Stejné je to s jeho cestami do Penny a vlastně i s jakýmikoli dalšími přesuny. Možná i z těchto důvodů pan Jiří Martinec vymyslel uspořádání sbírky na elektrický invalidní vozík, jenž by mohl Honzovi leccos usnadnit. V pondělí 5. září proto pan Pitaš v klubu Eden (před koncertem legendárního Brita Iana Paice) sbírku vyhlásil a hned nechal kolovat skříňku, kam mohli lidé vkládat své příspěvky. Skříňka se brzy začala plnit a po skončení akce byla nejméně z poloviny zaskládaná papírovými bankovkami. Na vozík by to sice ještě nestačilo, v tu chvíli měl ale na řadu přijít onen zázrak.
Nedlouho poté totiž kamarádi Stanislava Pitaše, pan Josef Hronovský s chotí, oznámili, že jeden takový vozík mají a že jej můžou panu Mrkosovi věnovat. Znělo to neuvěřitelně, nicméně bylo to tak. Tento malý zázrak přitom automaticky vygeneroval další bohulibou skutečnost. Sbírku bylo nyní možné ukončit, nikdo ale dlouho neuvažoval o tom, co se bude dít s vybranou částkou (a lze upřímně věřit, že lehce odlišný vývoj událostí nebude vadit nikomu z přispěvatelů). Peníze se dají Honzovi, který přilepšení ke svému nízkému starobnímu důchodu jenom uvítá! Události se tak daly do pohybu a o pouhý týden později, tedy v pondělí 12. září, mohlo dojít k předání v klubu Eden. Skříňka se otevřela a peníze byly spočítány přímo před Honzou. Finální obnos činil 14 500,- Kč. Honza byl viditelně dojatý a pořád nemohl uvěřit tomu, co se odehrává před jeho očima. Jako první si chce z vybrané částky pořídit vytoužený počítač a připojení k internetu. A invalidní vozík? Ten je naprosto perfektní, Honza se brzy sžil s jeho ovládáním a domů už frčel jako zkušený účastník silničního provozu. Dokonce – díky prostornému výtahu v domě pečovatelské služby – není problém se zaparkováním „vozidla“ ve vlastním bytě. Honza panu Martincovi, panu Hronovskému a jeho choti, panu Pitašovi a vůbec všem přispěvatelům ze srdce děkuje a vzkazuje následující: „Jsem teď opravdu šťastný!“.