Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Lidé
  • Magazín
  • Globální geopark Sitia – podobnost čistě náhodná
banner

Globální geopark Sitia – podobnost čistě náhodná

Stanislav Stařík

Neděle, 3. října 2021

Globální geopark Sitia – podobnost čistě náhodná

O tom, že české geoparky začaly u nás vznikat někdy před asi 15 lety po vzoru geoparků sjednocených v evropské a posléze globální (tedy světové) síti geoparků pod patronací UNESCO, jsme už kdysi psali. Asi jsme ale tenkrát nezmínili, že mezi zakladateli prvních geoparků bylo také Řecko. To se začalo hned v počátku poměrně výrazně angažovat v rozvoji myšlenky geoparků jako rozsáhlých území s výjimečným geologickým dědictvím, využitelným pro místně zakotvené geovědní vzdělávání, rozvoj geoturistiky a podporu regionálních tradic.

Dnes má Řecko již šest globálních geoparků UNESCO. Jedním z nich je Sitia UNESCO Global Geopark. Rozkládá se na východním cípu ostrova Kréta a při jeho letošní návštěvě mě postupně začala překvapovat jeho nebývalá podobnost s naším Národním geoparkem Broumovsko. Už jenom při porovnávání geografických dat jsem zpozorněl. Rozloha Geoparku Sitia 517 km², rozloha Geoparku Broumovsko 570 km². Nejvyšší hora Geoparku Sitia dosahuje nadmořské výšky 817 m, nejvyšší hora Broumovské vrchoviny má 880 m n. m. Nejrozšířenějšími horninami Geoparku Broumovsko jsou mohutné vrstvy usazených pískovců, v Geoparku Sitia kolem sebe většinou vidíte různě ukloněné mohutné vrstvy usazených vápenců. Tyto vápence, velmi často silně korodované a zkrasovatělé, vytváří škrapy (ostrohranné prohloubeniny, hřbítky a žlábky, vzniklé rozpouštěním vápencového masívu srážkovou vodou) a vhloubené vápencové strže přechází do hlubokých divokých soutěsek. Jak podobné broumovským pískovcovým roklím, a přitom tak odlišné. Hluboké a divoké vápencové soutěsky jsou geologickým fenoménem Kréty.

V geoparku Sitia najdete osm pěkných zprůchodněných soutěsek se značenými cestami. Nejsou tak hluboké a dlouhé jako nejznámější a nejdivočejší soutěsky Kréty na jejím jihozápadním pobřeží pod masívem Lefka Ori (Bílé hory), zato jsou většinou bujně zarostlé staletými subtropickými dřevinami a s průzračnými jezírky, drobnými peřejkami a vodopády mají okouzlující pralesní charakter. V okolních barevných skalních stěnách se vám na každém rohu otvírají prostory zřícených jeskyní se zachovalou krasovou výzdobou. Množství krásných geologických zajímavostí Geoparku Sitia najdete na mořském pobřeží, kde jsou všemožné horninové formace a struktury precizně vypreparovány a očištěny mořským příbojem. Můžete zde vidět výrazné tektonické kontakty různých druhů hornin, krásně zvrásnělé vrstvy různobarevných vápenců a mramorů nebo erodované masívy „mladých“ korálových vápenců.

Ústí údolí a soutěsek často doplňují příbřežní mokřady, oddělené od moře valem plážových sedimentů, nebo ploché písečné duny, naváté téměř neustávajícími větry. Staleté využívání větru v této části Kréty dokládají více či méně zachovalé ruiny soustav větrných mlýnů. Dnes se tu na exponovaných horských hřebenech točí desítky vrtulí větrných elektráren. Na mnoha místech Geoparku Sitia narazíte také na odkryté zbytky městských sídel historicky věhlasné mínojské civilizace, zaniklé s největší pravděpodobností katastrofickým výbuchem sopky Théra (dnešní souostroví Santorini) někdy kolem roku 1450 před naším letopočtem. Neuvěřitelně bohaté nálezy téměř 4 tisíce let starých artefaktů z těchto vykopávek si pak můžete prohlédnout v unikátním Archeologickém muzeu v krétském hlavním městě Heraklionu. Při toulkách Geoparkem Sitia návštěvníky potěší výrazně značené geotopy formou vkusných informačních tabulí s přehledným popisem a zřetelně odlišnými barevnými kombinacemi značené cesty jednotlivých geotras. Hlavní Informační centrum geoparku na nábřežní pěší zóně města Sitia doplňuje ještě přírodovědné muzeum (Natural History Museum) v městečku Zakros a Informační a turistické centrum v horské vesnici Karydi, uprostřed nejvýznamnější speleologické oblasti geoparku. Návštěva mnohých přírodních i historických atraktivit geoparku Sitia byla v mnoha ohledech inspirující a také potvrzující fakt, že Národní geopark Broumovsko se svým přírodním a historickým potenciálem má dobře našlápnuto a má rozhodně šanci se brzy dostat na úroveň mnohých významných evropských geoparků.

A aby podobnost Geoparku Sitia s naším Geoparkem Broumovsko byla dovedena k naprosté dokonalosti, tak tam mají i stolové hory a na chráněné skalní útesy ostrovů Kavalli jim přilétá hnízdit Falco eleonorae (ostříž jižní), velmi blízký příbuzný našeho sokola stěhovavého (Falco peregrinus).

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

Diskuse zatím neobsahuje žádné příspěvky.
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Mašková, šéfredaktorka
Telefon: +420 734 257 512
Bára Fialová, 732 284 847, redakce
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)