Historičky z Národního muzea v Praze budou přednášet o spolkové činnosti v Polici nad Metují na přelomu 19. a 20. století

Pavel Frydrych

Středa, 19. května 2021

Sdílet na:

Ve čtvrtek, 20. 5. budou v sále ZUŠ od 19 hodin přednášet historičky z Národního muzea Šárka Rámišová a Gabriela Havlůjová o spolkové činnosti na přelomu 19. a 20. století. Jakou má spolková činnost spojitost s Hanušem Wihanem?

Po svém návratu do Čech v roce 1888 se Wihan aktivně zapojil do spolkové činnosti v Praze. Stal se členem Jednoty pro komorní hudbu a Hudebního odboru Umělecké besedy, kde byl na konci roku 1888 zvolen za člena výboru… Přednáška se ovšem nebude prioritně věnovat hudební spolkové činnosti, ale činnosti spolků jako takové. Tím umožní lépe pochopit životní osudy slavného rodáka z Police nad Metují.

Spolková činnost je bytostně spjata s trávením volného času občanů. Ovšem tato skutečnost není tak „jasná“ a „daná“, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Pojem volného času je v našich dějinách relativně mladý. Z počátku jen výsadní právo té nejvyšší společenské vrstvy. Nižší společenské vrstvy svůj život trávily převážně prací. Ve volném čase je možné odpočívat pasivně, ale i aktivně. Velkého zájmu se těšila od druhé poloviny 19. století činnost spolková. Právo spolčovací patří dodnes k základním ústavním a demokratickým právům člověka. I z toho důvodu to bylo právě toto právo, kterého byl lid zbavován v dobách revolučních a válečných. Skutečným impulzem pro vznik a rozmach spolkového života nastal v roce 1849, kdy byly spolky oficiálně povoleny. Tehdy začaly vznikat spolky pěvecké a hudební, vědecké a vzdělávací, muzejní, hasičské, emancipační, sportovní, tělovýchovné a mnohé další. O jejich činnosti bude chystaná přednáška pojednávat. Větší důraz bude kladen na spolky tělovýchovné, vzdělávací, emancipační a hudební. I Police nad Metují žije dodnes spolkovým životem. Začněme spolkem Apeiron, ale jsou zde i spolky chovatelské, umělecké, horolezecké, fotografické, hasičské či ostrostřelecké. Přednáška se pokusí jít ke kořenům těchto celospolečenských aktivit.

Šárka Rámišová je historička, členka výboru Matice české a kurátorka sbírky tělovýchovy a sportu Národního muzea. Jejím vědeckým zaměřením je kulturní a orální historie, dějiny Sokola a sportu. Publikovala historické statě v několika sbornících. Je autorkou knihy S hrdostí nošený. Sokolský kroj, úbor a scénický kostým.

Gabriela Havlůjová je historička novodobých dějin zabývající se spolkovou činností na Kladensku a odbojem za 2. světové války. Zajímá se o historii poválečných Lidic a dlouhodobě se věnuje orální historii. Je autorkou publikace Lidice po Lidicích, kde přibližuje, jak vypálení Lidic rezonovalo ve Velké Británii a Jižní Americe, kde je po obci dodnes pojmenována řada žen. Působí jako předsedkyně Spolku pro zachování odkazu českého odboje, který sdružuje politické vězně, válečné veterány a pozůstalé.

Patronem projektu Wihanův rok je violoncellista, pedagog a člen tria Bergerettes, pan Tomáš Strašil.

Wihanův rok pořádá Muzeum papírových modelů a Město Police nad Metují. Projekt dále podporují: Národní muzeum, ZUŠ Police nad Metují, Myco Medica – vitální houby, Agentura pro rozvoj Broumovska, Tarisio – Fine Instruments  Bows, Spolek Apeiron, Státní okresní archiv Náchod, Obec Slatina nad Úpou, Mezinárodní společnost Oskara Nedbala Tábor, Lidová dílna 322, Květinářství U Petry a Zelenina Suchomel.

Dobrovolné vstupné bude použito na údržbu hrobu Hanuše Wihana na Olšanských hřbitovech v Praze.

Fotografie: archiv Pavla Frydrycha a Šárky Rámišové.