Hrdina z Police si vzal dceru hraběte Guinnesse
Sobota, 24. května 2025
.jpg)
Police nad Metují, Praha, Bejrút, Glasgow, Irsko… Životní osudy letce RAF a polického rodáka Františka Švejdara, kterému město minulý týden odhalilo pamětní desku na místní radnici, do velké míry určila druhá světová válka. Jeho britské angažmá pro něj bylo ale nakonec velmi šťastné. Těsně po válce se zamiloval a vzal si irskou šlechtičnu.
„Narodil se v Polici v roce 1915 jako mladší ze dvou bratrů a vystudoval zde měšťanskou školu. Jeho otec byl dělníkem u Východočeských elektrických závodů, což byla německá firma, která zde v roce 1913 prováděla elektrifikaci města. Jeho matka pracovala jako sukařka (sukaři rozplétali zamotané nitě, pozn. red.) v Pellyho textilní továrně,“ vypráví o dětských letech budoucího palubního radiotelegrafisty a střelce u 311. československé bombardovací perutě RAF vedoucí Muzea stavebnice Merkur a Muzea papírových modelů a nadšenec do místní historie Pavel Frydrych. Jako většina dětí vyrůstajících v době první republiky chodil František Švejdar do Sokola a stal se vášnivým lyžařem, což mu jednou změní život. Ale nepředbíhejme.
Rodina se kvůli práci otce Jaroslava odstěhovala do Prahy, pod Hradčanské náměstí na Malou Stranu. František zde vystudoval reálné gymnázium, kde také složil maturitní zkoušky. Díky tomu se pak v rámci vojenské služby mohl přihlásit do školy pro poddůstojníky v záloze. Po ročním programu, který byl určený pro členy pěchoty, se přihlásil do dalšího kurzu pro pozorovatele letadel. Podle údajů z knihy Letci okresu Náchod v zahraničním odboji (1939-1945) končí vojenskou službu v roce 1937 a odchází zpět do Prahy, jako povolání uvádí: úředník. Na podzim 1939 byl mobilizován a nasazen v Orlických horách. Po demobilizaci se vrací do Prahy.
Jeden z posledních, kterého převedli
Jako mnozí další, ani on se nesmíří s okupací republiky a v květnu 1940 utíká z protektorátu takzvanou Balkánskou cestou. „Prošel u Valašských Klobúk přes Vlárský průsmyk na Slovensko. Tyto útěky organizovala ilegální skupina Obrana národa. Švejdar byl jeden z posledních, kterého převedli. Dodnes se vlastně moc neví, jak se gestapo o podzemní činnosti Obrany národa v okolí Valašských Klobúků dozvědělo, ale v listopadu a prosinci roku 1940 pozatýkalo v podstatě všechny členy,“ pokračuje ve vyprávění Pavel Frydrych a dodává, že díky Obraně národa touto cestou opustilo republiku až 2 a půl tisíce lidí.
„František Švejdar se dostal do Budapešti, kde na francouzské ambasádě dostal falešné francouzské doklady. Pak přejel do Bělehradu a tam vstoupil do Československé armády. Když pak Německo napadlo Jugoslávii, byl přesunut do Palestiny,“ popisuje Pavel Frydrych. Německo následně obsadilo Francii, čímž padla možnost dostat se k československým jednotkám na západě. V té době se podařilo vyměnit válečné zajatce a František Švejdar se přidal k transportu letců ze SSSR do Velké Británie. Na lodi Cameronia plul přes Indii, kolem Mysu Dobré naděje, přes Gibraltar. V červenci 1941 se vylodil ve skotském Glasgow.
Brali každého, kdo se otřel o letectví
Na základě kdysi absolvovaného kurzu pro pozorovatele letadel v Čáslavi byl přiřazen k letectvu. „V té době bylo potřeba dostat do vzduchu co nejvíce lidí. Proto brali každého, kdo se jen otřel o letectví. Dostal se k jednotkám RAF, kde absolvoval poměrně dlouhý výcvik, aby mohl dělat radiotelegrafistu v bombardérech,“ vysvětluje vedoucí polických muzeí a dodává, že hlavní úlohou Františka Švejdara na palubě bylo udržovat telegrafické spojení.
Jeho první operační let se uskutečnil o velké noci z 30. na 31. května 1942, kdy odstartovala takzvaná Operace Milénium. Ta měla za cíl provést masivní útok tisíce bombardérů na německé město Kolín nad Rýnem.
„O měsíc později končí kurz a je jako radiotelegrafista-navigátor přidělen k 311. československé bombardovací peruti, která byla přidělena k pobřežnímu velitelství. Jejím úkolem byly doprovody konvojů, patroly nad Atlantikem, vyhledávání nepřátelských ponorek a hladinových lodí,“ uvádí autoři v knize Letci okresu Náchod v zahraničním odboji (1939-1945), kterou vydalo nakladatelství Dobruška v roce 1995.
Na palubě s Masarykem
„To byla posádka Jana Romana Irvinga, kde byl skoro dva roky. V této posádce se účastnil Bitvy o Atlantik, hlídkovali převážně nad Biskajským zálivem a Severním mořem. S touto posádkou s největší pravděpodobností zlikvidovali německou ponorku U-116. V hlášení stojí, že ji zahlédli a bombardovali asi z výšky 300 metrů. Pak viděli, jak na povrch vyjely bublinky vzduchu a pak se objevila skvrna, zřejmě ropná… Potopení této ponorky jim nebylo uznáno, ale z německých záznamů, které byly zpřístupněny po válce, víme, že v té době ponorka v těchto místech působila a od té doby se už nepřihlásila,“ vysvětluje Pavel Frydrych.
František Švejdar nalétal 400 hodin v letadle Wellington, dalších 100 hodin pak v modernějším, čtyřmotorovém Liberatoru. V červnu 1945 je v Anglii povýšen do hodnosti nadporučíka letectva a na konci války se podílí na repatriaci československých vojáků včetně členů exilové vlády v rámci svého působení u 24. a 147. dopravní perutě RAF. Dokonce je členem posádky letadla, které veze domů ministra zahraničí Jana Masaryka.
Svatba v královském chrámu
V této době se již rok vídá s o sedm let starší Mary Dorothy, kterou potkal na taneční zábavě a která se od mladého Čechoslováka chtěla původně naučit lyžovat. Mary Dorothy ale není jen rozvádějící se ošetřovatelka s desetiletým synem, nýbrž také dcerou irského hraběte a majitele pivovaru Guinness, jehož majetek se počítá v milionech liber. František Švejdar se vrací v roce 1945 nakrátko domů, kde je demobilizován. V roce 1946 se vrátí do Anglie a v listopadu se v Londýně ožení.
Událost si nenechal ujít ani britský, ani český tisk. V českých novinách Práce se v roce 1946 například psalo: „Britské listy přinášejí zprávu na námět: Jak ten chudý hoch ke štěstí přišel. Hlavními postavami jsou tady lady Honor Guinness a 31letý letec, Čech, František Švejdar, který za války bojoval v Anglii. Historie začala, jak už to v podobných případech bývá, láskou na první pohled na tanečním večírku…“
Svatbu mají válečný hrdina a irská hraběnka ve Westminsterském opatství, kde jsou korunováni britští monarchové. Jeho žena po svatbě užívá jméno včetně titulu Lady Honor Dorothy Mary Guinness Svejdar a z Františka Švejdara se stává František „Frankie“ Svejdar. Postupně za ním na ostrovy odcházejí rodiče i jeho bratr Jaroslav s manželkou.
„Žijí střídavě v Irsku a v Anglii, v poválečných letech začal podnikat v letectví. Není bez zajímavosti, že František Švejdar byl členem rodiny v době, kdy vznikla Guinessova kniha rekordů,“ upozorňuje Pavel Frydrych a dodává, že více se o osudech válečného hrdiny narozeného v Polici nad Metují budou lidé moci dozvědět letos v září na chystané výstavě v Zeleném domečku. „18. září se bude také křtít limitovaná edice modelu Liberátor ze stavebnice Merkur, se kterým František Švejdar létal.“
Fotografie zleva: Dvě portrétní pocházejí ze sbírky Jana Raila, spoluautora knihy Letci okresu Náchod v zahraničním odboji (1939-1945). Celá posádka je z archivu Ivety Irvingové (foceno po jednom z nouzových přistání), F. Švejdar čtvrtý zleva. Fotografie rodného domu: současná Pavel Frydrych, historická z r. 1975 je ze sbírky Milana Košťála. Výstřižek z novin Práce přinášející zprávu o sňatku. Model letounu Wellington z Muzea papírových modelů v Polici nad Metují.
