Křinice: Brána času opět ožije

Text a foto Bára Fialová

Sobota, 1. března 2025

Sdílet na:

V krajině barokních památek a křížových cest působí trochu cizokrajně. Přesto je křinická Brána času poctou lidem, kteří České země obývali dávno před německými osadníky a benediktinskými mnichy. Obec Křinice v loňském roce zahájila rekonstrukci kamenného portálu, který zde stojí od roku 2000. Opravu vodního prvku, osvětlení a spárování se chystá dokončit letos na jaře.

„Objekt byl vlastně v dezolátním stavu, roky nefunguje fontána i osvětlení a myslíme si, že je velká škoda, že je takto zanedbaný. Proto jsme kameny vyčistili, dali do pořádku, letos budeme v opravách pokračovat, aby se tento pěkný sochařský prvek, který už je charakteristický pro naši obec, zachoval,“ informovala starostka Křinic Blanka Strnadová.

Myšlenka postavit Bránu času se zrodila v roce 1999 z iniciativy bývalého starosty Křinic Martina Šleise při příležitosti oprav historické Křinické cesty, na níž se podílela obec, sdružení dobrovolných aktivit INEX a Správa CHKO Broumovsko. „Přál jsem si, aby tu také po nás něco dobrého zůstalo, aby i po pár staletích bylo znát, že tu v době na přelomu tisíciletí někdo žil. Chtěl jsem také poděkovat vodě, která ze zdejších bohatých pramenů po staletí napájela Křinice i Broumov,“ uvedl tehdy starosta, jak se můžeme dočíst na informačním panelu u Brány, která je jedním ze zastavení Křinické naučné stezky.

Krásná futra

Bránu vytvořil sochař a kameník Petr Honzátko, který opravoval také kříže na staré Křinické cestě a je autorem pomníku Kříž Smíření na Bukové hoře v Teplicích nad Metují. „Brána, to jsou vlastně ta krásná kamenná futra na broumovských statcích. Dveře i brána jsou předělem, průhled tvoří novou kvalitu, tak jako i my žijeme ve zlomové době. Našel jsem místo mezi vodami a bránu umístil tak, aby její osa směřovala k broumovskému klášteru. Runy okolo brány jsou poctou národu, který tuto krajinu osídlil, i současné snaze o její obnovu,“ řekl v době vzniku objektu jeho autor. Pískovcový portál je doplněný devíti kameny, z nichž každý je označen jednou starogermánskou runou.

„Starogermánské znaky mají zde, stejně jako v časech věštění, svou symboliku naděje. Jsou shromážděny tak, aby místo bylo pozitivní uzlinou krajiny. Jejich počet symbolizuje zrození a pralátku, k níž se vracejí všechny tvary věcí,“ stojí v textu naučné stezky. Znaky s názvy Beorg, Sigel nebo Daeg se na českém území používaly v pohanských časech zhruba od 2. do 7. století našeho letopočtu, kdy je obývaly germánské kmeny, které nahradily dřívější keltské osídlení.

Brána času byla vztyčena 28. dubna roku 2000, o měsíc později ji vysvětil broumovský vikář Norbert Josef Zeman při májovém procesí. Slavnostního otevření obnovené Křinické cesty se zúčastnilo 500 lidí, včetně křinických rodáků, krajanů z Německa.