Křížem krážem CZ/PL (Mototrasy Broumov) - 1. díl

Ženu se úzkou asfaltkou, mlhou prosvítá ranní slunce. Samota a jezdec. Had stromořadí mě houpe napříč obilnými poli až k božanovské kostelní věži. Odbočuju na Radków a pasoucí se krávy mě doprovází k širokému rozhledu na státní hranici. Na 9. km míjím přechod a po dalším kilometru uhýbám prudce vpravo na Taras widokowy Góra Guzawata (bod 1). Vyhlídková plošina tu stojí nově zhruba rok a nabízí dnes mlžně romantický výhled na Broumovské stěny a Góry Stołowe .

Sjíždím dál do Radkówa a směrem na Karlów se napojuju na motorkářsky atraktivní úsek – Cestu sta zatáček (Szosa Stu Zakrętów, bod 2). Silnice s množstvím zákrut a délkou 23 km překonává výškový rozdíl přes 400 metrů. Usnadňuje přístup k množství turistických tras v Górach Stołowych (Fort Karola, Velká Hejšovina, Błędne Skały). Vybudovaná byla ještě pod pruskou patronací v roce 1870. Německy zvaná Heuscheuerstraße je na některých místech úzká a srázná a v zimě často neprůjezdná. Každopádně na sklonku léta si užívám první 12km úsek skalním bludištěm. Nestačím lomit zatáčky a sledovat všechny bizarní útvary skal a skalek kolem. Vrcholový úsek asfaltu už místy nahlodal čas, ale odměnou mi je pohled na dominantu Velké Hejšoviny.

Dva kilometry za Karlówem odbočuju vlevo. Sjíždím na Duszniki-Zdrój a musím uznat, že ani tady jezdec za řídítky rozhodně neusne. Lesní cestu příjemně podtrhuje nový asfalt, a než se naděju, mrkne na mě "hladové oko" a já využívám benzinku v lázeňských Dusznikách. Město je známé především pro minerální prameny a tradiční výrobu papíru. Dávám se vpravo za historickou budovu papírenského muzea a pokračuju kolem Pijalny mineralnych vod dál na Zieleniec. Šplhám údolím kolem říčky asi 12 km k rozcestí Rozdroże pod Hutniczą Kopą a horskému středisku Zieleniec, 868 m n. m. (bod 3). Dříve nejvýše položená obec horského pásma Sudet, dnes hojně využívaný skiareál. Projedu pod lanovkou, sleduju horské boudy, zacinkám kreditkou a stavím na espresso a sernik (tradiční zákusek). Na terase nastavím záda horskému sluníčku, do kapsy přikoupím nealko Lech.

Pak už si užívám 15 km parádního klesání do Lewinu Kłodzkeho. Přibržďuji pouze na foto na parkovišti Punktu widokoweho (bod 4) na čtvrtém kilometru vpravo. Tomu se nedá odolat. Otevře se mi pohled na celou dolinu a okolí Duszniků. Chci tu pohodu stvrdit ločkem pivního Lecha, ale přiznávám, že se mi rázem dost rozmlží zrak. Brrr! Nasazuju teda zprudka helmu a pak už fofr sjezd klikaticí k Lewinu.

Směřuju znovu do Čech k Olešnici v Orlických horách, na 65. km protínám státní hranici. Kolem Nového Hrádku je cesta nepříjemně děravá, ale za ním se povrch rapidně lepší a místy už z lesa kromě houbařů vykukují i malé dělostřelecké sruby. Vojenská pevnost Dobrošov (bod 5) postavená mezi roky 1935–38 jako součást československého opevnění mě brzo vítá. Od dubna do října si tu lze prohlédnout historické expozice a část podzemních chodeb. Z pevnosti se ale také nabízí krásný výhled.

Ke kilometr vzdálené Jiráskově chatě (bod 6) s vyhlídkovou věží můžete dojít pěšky po hřebeni (alespoň trochu protáhnete záda), nebo pokračujte pohodlně v sedle až na parkoviště (k dalším motorkářům). Pohled na vodní nádrž Rozkoš a dále do kraje je při dobré viditelnosti vážně rozkoš. Stavba se nachází v nadmořské výšce 624 m a je chráněna jako kulturní památka České republiky. Základní kámen s ukrytým Jiráskovým textem byl položen při příležitosti 70. narozenin spisovatele a mě zde zachvacuje trochu majetnický pocit.

Moje praprateta Marie se zamilovala do Josefa Jiráska (strýc Aloise). Sňatek milenců stvrdilo časem 15 potomků a propojení majetku obou rodů. Do vlastnictví Židových tak přešla například Hronovská tvrz.

No nic. Začínám myslet na oběd, ale jako "hraběnku" mě tady asi dnes nepřijmou. Čeká mě ještě druhý úsek "zatáčkové drogy", a tak sedám na mašinu a skrz Náchod mířím na Kudowu-Zdrój. Míjím několik benzin a na 97. km také státní hranici. Další polské lázeňské město nabízí řadu gurmánských lákadel, ale chci zajít do všudypřítomného "Łowiska pstrąga" (bod 7). Čerstvý smažený pstruh, kterého si můžete sami vylovit z rybníčku, bodne. Já přenechávám rybaření obsluze a kosti místní kočce. Po obědě směřuju znova na Karlów, jedu druhou část Szosy Stu Zakrętów. Balada.

Na Karlowě mě navíc čeká bonus – nově otevřený úsek asfaltky, o kterém (jak zjišťuju) zatím neví ani navigace. Skoro na "tajňačku" se přes Ostrou Góru dostávám do Čech, na 120. km protínám naposled hraniční přejezd. Lesní spojnice mě vede do Machova a já už přemýšlím, jak jízdu stočit k cílovému Broumovu. U restaurace Mýto se napojuju na silnici č. 303 směrem k Polici nad Metují a projíždím petrovické zatáčky. Hezkým zakončením okruhu je průsmyk přes Broumovské stěny na Pasách a pak už jen – Bacha na srny! – rychlý sjezd do startovního a cílového města. BROUMOV!

Itinerář (140 km):

Broumov – Božanov – Taras widokowy Góra Guzawata (bod 1 – 50°30'15.616"N, 16°22'23.906"E) – Radków – Szosa Stu Zakrętów na Karlów (bod 2 – 50°28'33.383"N, 16°23'36.055"E) – Karlów – Duszniki-Zdrój – Rozdroże pod Hutniczą Kopą – Zieleniec (bod 3 – 50°20'20.464"N, 16°23'1.232"E) – Punkt widokowy (bod 4 – 50°21'59.880"N, 16°22'23.601"E) směr Lewin Kłodzki – Lewin Kłodzki – Olešnice v Orlických horách – Nový Hrádek – pevnost Dobrošov (bod 5 – 50°23'57.308"N, 16°12'13.422"E) – Jiráskova chata na Dobrošově (bod 6 – 50°24'1.993"N, 16°11'29.097"E) – Náchod – Kudowa-Zdrój Łowisko (bod 7 – 50°26'47.218"N, 16°15'50.335"E) – Szosa Stu Zakrętów na Karlów – Karlów – Ostra Góra – Machov – Velké Petrovice – Police nad Metují – Broumov

Foto support Vladimír Kočíb