Literární pásmo o Broumovsku

Přednášky či besedy se zajímavými lidmi pořádá pro své členy v zimních měsících výbor Broumovského „Klubu seniorů". Tento měsíc, v úterý 15. listopadu odpoledne, se sešli členové „klubu" v kinosále Infocentra, aby vyslechli literární pásmo Jana Meiera v podání dam z Klubu seniorů – Zdeňky Tesárkové a Jaroslavy Hromádkové.

Začaly četbou z díla Aloise Jiráska, který v Broumově navštěvoval klášterní gymnázium. První úryvek Z mých pamětí se týkal Jiráskových vzpomínek, když jako 11letý, doprovázen otcem, jel na studia z Hronova do „Němec", do 22 km vzdáleného Broumova. Ve druhém, již jako jinoch, vzpomíná třeba na dívku, kterou v Broumově potkával. Z díla Václava Erbena mohl přítomné seniory zaujmout citát o krajině Broumovska z jeho knihy pohádek O strašidlech: „Krajinu kdosi umělecky dotvořil – Dientzenhofer". Od Marie Kubátové, Pražačky, která celý život prožila v nedalekém Vrchlabí, upoutal zase výrok: „Benediktýni dali městu tvář – kamennou tvář baroka". Ukázky a aktuální postřehy moderátora upoutávaly zájem publika a oživovaly průběh odpoledne.

V dalším pan Meier neopomenul záhadologa, spisovatele, scénáristu a režiséra Arnošta Vašíčka, jehož televizní seriál Ďáblova lest byl před třemi lety natáčen i v Broumově a svým dějem se také Broumova dotýká. Tento seriál běží v současné době opakovaně v České televizi.

Pásmo pokračovalo úsměvným úryvkem z knihy „broumovské" autorky Uršuly Klukové Kudy chodím, tudy jím, o jejím ranném dětství, kdy se s rodiči přistěhovala do Broumova, a upomínkou na českého malíře, grafika a herce, dlouholetého člena divadla Járy Cimrmana Jaroslava Weigla, který se narodil v Rychnově nad Kněžnou. Vzpomínku na návštěvu českého botanika a popularizátora vědy Václava Větvičku mírně okořenil pan Meier citací snad jeho vyjádření k současné „Alejce" a její obnově jako nejstaršího veřejného parku v Broumově nákladem několika desítek miliónů: „stačilo jen prořezat". Z ukázky z Větvičkova díla o Broumovsku jako o sevřené dlani, kde prsty jsou vrchy Javořích hor a Broumovských stěn, vyzařoval obdiv autora k našemu krásnému kraji.

Odpoledne uzavřely opět citlivě vybrané verše, jako ostatně všechny ukázky uváděných autorů, z dílen broumovských básnířek Věry Kopecké z Křinic, Jany Wienerové a Evy Kučerové z Broumova. Celé pásmo literárních úryvků uzavřel autor citací Ludvíka Kundery: „Broumovsko je konec světa, ale krásný". Jistěže získal za tento citát potlesk.

Nakonec poděkovala předsedkyně „Klubu seniorů" v Broumově, paní Zdena Martincová, všem třem účinkujícím a vyslovila očekávání, že „pan Meier jistě opět něco hezkého pro důchodce připraví". Což jmenovaný přislíbil.

Když se tak člověk ve vzpomínkách vrací k uvedenému pásmu výňatků z krásné prózy o Broumovsku, napadá jej, že by si snad mnozí naši občané více vážili krás, uměleckých děl, i ostatních spoluobčanů nejen zde u nás na Broumovsku, kdyby si našli čas třeba takovéto pásmo vyslechnout. Pohled „cizích" na to „naše" bývá ostatně vždy zajímavý a v předvedených úryvcích byl v mnohém inspirující. Mám pocit, jako bychom všichni vycházeli ze sálu, i když věkem většinou trochu nahrbení, s přece jen o něco výš zvednutou hlavou. Rozhodně patří Janu Meierovi dík za to, jak své znalosti a um využívá k obohacení druhých.

Ilustrační fotografie ze setkání se spisovatelkou Olgou Tokarczukovou.