Minerálka IDA se vrací do Náchoda
V sobotu 6. 4. proběhne v Náchodě Bělovsi slavnostní otevření prameníku Jakub.
Zní to trochu jako pohádka – je v ní princezna Ida, zlý podnikatel a šťastný konec. Po dlouhých letech se totiž v Náchodě otevírá pro veřejnost prameník Jakub. A s ním se do bývalého, a snad i budoucího, lázeňského města vrací legendární minerální voda IDA. „Přijďte tento historický okamžik oslavit v sobotu 6. dubna 2024 od 15 hodin společně s námi. Jedná se o další důležitý krok k obnově lázeňské tradice v našem městě,“ zve tisková mluvčí města Náchod Nina Adlof na slavnostní otevření spojené s požehnáním prameníku v areálu Velkých lázní u řeky Metuje.
Muzeum lázeňství
Otevření prameníku Jakub v Bělovsi předznamenává letošní zahájení dalšího významného projektu, který souvisí s lázeňstvím. V rámci česko-polského projektu „Balneum Glacensis“ obnoví město Náchod bývalou lázeňskou kolonádu IDA ve Velkých lázních, které bude navrácen historický vzhled z přelomu 19. a 20. století. Po dokončení se budova stane nejen odpočinkovým místem s prameništěm minerální vody, ale vznikne zde i nová unikátní expozice mapující historii lázeňství v Náchodě.
Náchodská radnice proto vyzývá všechny, kteří najdou doma staré pohlednice, keramická pítka, reklamní či dobový tisk a jakékoli další předměty spojené s místní lázeňskou tradicí nebo minerálkami Ida, Hedva a Náchodka, aby je věnovali do lázeňské sbírky. „Poskytněte je do připravované městské expozice a vytvořte ji společně s námi. Každý dárce bude odměněn drobnou pozorností,“ dodává mluvčí Nina Adlof s tím, že lidé mohou předměty přinést buď na slavnostní otevření v sobotu nebo do infocentra v Malých lázních.
Vostrá voda
Ida je přírodní prostá kyselka hydrogen-uhličitano-sírano-vápenato-hořečnatého typu. Dokud byl prameník v provozu, bývala minerálkou s nejvyšším obsahem CO2 na českém území a k pití se používala od středověku – první zmínka se uvádí k roku 1392. Albrecht z Valdštejna si prý místní „vostrou“ vodu nechával posílat do válečných táborů při tažení do Kladska.
V roce 1840 se běloveskou kyselkou vyléčila princezna Ida z rodu Schaumburg-Lippe, kterému patřil náchodský zámek. Na princezninu počest byla minerálka pojmenována Ida. Od roku 1903 byla stáčena do lahví a exportována do okolí. Za první republiky se pak prodávala nejen na horských boudách v Krkonoších, ale i v Praze a na Moravě.
V 50. letech minulého století byly lázně znárodněny a výroba minerálky byla přesunuta do nové stáčírny na břehu Metuje. Běloveská minerálka byla velmi žádaná – v 70. letech stáčírna nestíhala vyhovovat poptávce, a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové provozovny. Ta byla postavena roku 1981 v prostoru za železniční tratí u Kladské ulice a vyprodukovala denně 160 tisíc lahví.
V roce 1991 koupil stáčírnu podnikatel Antonín Moravec, majitel zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky Plzeň s dluhy přes tři miliardy korun. Podnik zastavil a peníze zpronevěřil. V roce 2001 společnost Ida zkrachovala. Stáčírna byla uzavřena a k obnovení odběrného místa původní Idy došlo roku 2011 nedaleko bývalých lázní.
V roce 2011 město Náchod a soukromí investoři zrekonstruovali odběrné místo v kapličce nedaleko bývalých lázní, kde byla minerálka k odběru pro veřejnost zdarma. V roce 2016 ale muselo být znovu uzavřeno kvůli vysokým hodnotám arsenu. Začátkem loňského roku získalo město Náchod ochranné známky a je nyní jediným oprávněným uživatelem vody z vrtů IDA. Sobotní otevření opraveného prameníku v kapličce nad pramenem Jakubovým je další kapitolou ve spletitém příběhu o návratu známé minerální vody do Náchoda.