Muzeum papírových modelů v Polici nad Metují

Pavel Frydrych, ředitel Muzea papírových modelů

Čtvrtek, 25. ledna 2018

Sdílet na:

Na jaře roku 2012 bylo v Polici nad Metují otevřeno Muzeum papírových modelů. Police se tak stala jediným místem v Evropě, kde takto zaměřené Muzeum existuje. Po překonání všech "dětských nemocí", které provázejí vznik a počátky všech institucí, začalo Muzeum růst. Pokud zůstanu u tohoto obrazného podobenství, tak při prvních krůčcích životem Muzeum držela za ruku jeho ředitelka, Mgr. Martina Váňová. A Muzeum opravdu začalo prospívat, přibývalo na váze (myšleno své důstojnosti) a rostlo – hlavně směrem ven, směrem k turistům a návštěvníkům z jiných míst republiky, než z regionu.

V květnu byla při příležitosti oslav pátých narozenin Muzea rozšířena expozice o nový sál v poschodí. Růst Muzea se nezastavil s přicházející dospělostí, ale naopak: pokračuje dál.

V loňském roce byla kladně vyřízena grantová žádost na projekt "Tradice v novém hávu". Grant spolufinancuje Euroregion Glacensis a partnerem Muzea je Muzeum dawnego kupiectwa ve Svídnici. V listopadu roku 2017 se zrealizovala nejpodstatnější část projektu tak, aby Muzeum opravdu získalo "nový háv". Během necelých tří týdnů proběhla instalace zvukových efektů, které doprovázejí vystavené exponáty. Vedle krásného modelu kostela sv. Bartoloměje se náhle rození kostelní zvony. U vitríny s modely kosmické techniky můžete slyšet autentický záznam startu rakety Saturn V z prosince roku 1972. Byla to poslední pilotovaná mise v rámci programu Apollo a poslední let člověka na Měsíc. Pro nás není bez zajímavosti skutečnost, že velitelem Apolla 17 byl Eugen Cernan, potomek československých přistěhovalců. A na Měsíc si sebou vezl československou vlajku... A o kousek dál křičí racci nad hladinou modelu baltského pobřeží a je slyšet houkání kolem plujícího parníku.

Kromě zvukových efektů přibyly do Muzea i interaktivní prvky pro nejmenší děti, které navrhl a výtvarně zpracoval Jaroslav Soumar, učitel ve výtvarném ateliéru polické ZUŠ. Pod jejich podobou je podepsán polický truhlář, pan Miloš Nosek. Dětské prvky vítají návštěvníka už před budovou Muzea, kde uprostřed trávníku stojí tři postavičky zvířat, vytvořené ze starých automobilových pneu, doplněných hlavou koně, kočky a žirafy. Uvnitř je třeba abstrahovaný automobil opatřený volantem, řadicí pákou a zpětnými zrcátky. Po nasazení ochranné helmy najednou návštěvníkům do uší zazní zvuk projíždějící formule 1. Na schodišti do druhého patra je umístěno kormidlo. Malý kormidelník skrz okno vidí ven před budovu a může navigovat svůj imaginární koráb až daleko za viditelný obzor.

Pro ty úplně nejmenší – a hlavně pro jejich maminky – je v Muzeu k použití připraven přebalovací pult, dětská židle nebo stupínek a neschází ani nezbytný nočník. A pro ty větší se zájmem o modelařinu, pořídilo Muzeum ještě ploter a 3D tiskárnu. Obě tyto "mašiny" se využívají ve prospěch modelářského kroužku. Plotr umí vyseknout z papíru během chvilky několik naprosto stejných dílků, třeba proužků o rozměru 2 x 10 mm. Ty potom využije mladý adept modelářského řemesla. Tím odpadne jedna z věcí, která mnohdy modeláře odradila – nezábavné bojování s malými dílky. 3D tiskárna oproti tomu umí vytisknout třeba malé postavičky, které poslouží jako doplněk k hotovému modelu. Nebo na ní lze vytisknout vzpěry, ukryté uvnitř architektonické konstrukce či vytisknout celou podložku pod model.

Nový háv Muzea je dotvořen ojedinělým osvětlením. Uvnitř každé vitríny je nainstalován led pásek a každá vitrína získala svoje intimní osvětlení. Každý model je stejnoměrně nasvícen a díky možnosti různobarevného světla získává i další nečekaný rozměr.

Původní žluto-modré vymalování expozice zmizelo a nahradily jej tři tóny šedé, doplněné jemně pískovou barvou, která se odráží i v podlaze hlavní části expozice.
A na samotném konci putování po expozici v novém hávu čeká na návštěvníka další překvapení v podobě malého promítacího sálu. V přítmí předsálí stojí dva nasvětlené modely – monumentální Pražský hrad a Arcidiecézní kostel v Kochlowicích v Polsku. V samotném promítacím sále běží záběry z akcí Muzea, jeho virtuální prohlídka a několik videonávodů pro tvorbu modelů, které natočil havlíčkobrodský modelář Zdeněk Smaženka.

A nových věcí je v Muzeu ještě daleko víc. Ne vše lze popsat a vždy je lepší, když to člověk vidí na vlastní oči, slyší na vlastní uši a ohmatá si to svýma rukama. Projekt "Tradice v novém hávu" je financovaný Evropskou Unií z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci programu Přeshraniční spolupráce 2014-2020 Interreg V – A Česká republika – Polsko prostřednictvím Euroregionu Glacensis. Číslo projektu: CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_008/0000775.

Kromě stálé expozice Muzeum nabízí aktuálně dvě krátkodobé výstavy. Tou první je výstava Tomáše Hobzíka "Za obzorem". Ta prezentuje podstatnou část z největší sbírky papírových modelů majáků na světě. Kromě majáků jsou k vidění věže a rozhledny celkem z 28 států celého světa.

Druhá výstava se jmenuje "Z přírůstků Muzea" a prezentuje výběr modelů, které Muzeum získalo do svého fondu v roce 2017. Mezi mnohými je k vidění několik modelů, které vyšly v časopise ABC v roce 1972 nebo unikátní vystřihovánka tanku IS 3, který v roce 1982 vydalo polské vydavatelství Mały modelarz.

10. března se vernisáží otevře výstava "Zdeněk Smaženka: TEO". Výstava představí nejen modely F1, které vznikly pod rukama tohoto "efjedničkového mága", ale i precizní modely architektury, které tvorbu Z. Smaženky rámují.