Občanské sdružení ve Zdoňově u Teplic nad Metují usiluje o rozvoj obce

Jindřich Horkel

Pátek, 20. července 2012

Sdílet na:

O rozvoj malé obce Zdoňov, která je součástí Teplic nad Metují, se mimo jiné snaží, společně s občany i chalupáři, občanské sdružení B.U.K. Zdoňov  (Budujeme, Utváříme, Krášlíme Zdoňov). Za necelých 6 let existence zde zrekonstruovali tenisové kurty, vybudovali mateřské centrum, zachránili před zřícením kapličku, pořádají zábavy, koncerty i naprosto neorganizovaná setkávání. Zajímají se také o osud místního kostela.

Činnost sdružení mi v rozhovoru přiblížila jeho předsedkyně Martina Tauchmanová: „Naše občanské sdružení se od začátku snaží o rozvoj obce, o získávání prostředků na různé aktivity. Opravili jsme si tenisové kurty, vybudovali Bukáček - mateřské centrum, tedy Zdoňov má takovou městskou vymoženost jako je mateřské centrum. Také jsme zajistili opravu kapličky v Hrnčířském údolí kousek za vesnicí, i když ještě není úplně dokončená, a podařilo se nám zrestaurovat pranýř na návsi. Pořádáme různé společenské akce pro děti i dospělé. Ve Zdoňově se chodí již 21 let ‚Velikonoční vejšlap‘, který teď B.U.K. organizuje, i když ten by asi přežil i bez našeho sdružení. Ale pak je tu třeba Country bál, který bude v sobotu 28. července. Loni byl první po mnohaleté přestávce a ten by asi bez našeho přičinění nikdo neobnovil. Snažíme se celkově o společenský život, aby se ve Zdoňově něco dělo, aby se opravovalo to, co se dá v rámci možností opravit.“

Starosti i spolupráce

Starost dělá původně gotický, renesančně přestavěný kostel Nejsvětější Trojice.

„Je to taková naše bolístka,“ stěžuje si předsedkyně občanského sdružení Martina Tauchmanová. „Patří církvi, ale církev se o něj nestará.“

Nemá peníze?

„To je relativní. Protože třeba z dobrovolného vstupného na koncertech hudebního festivalu „Za poklady Broumovska“ dostane pan farář peníze, hádám, že něco kolem 10 tisíc, a ten kostel je nikdy neuvidí. Myslím, že na základní opravy by byly dobré. Třeba pan Sklenář ze Zdoňova z vlastní iniciativy a za vlastní peníze opravil na kostele střechu, aby tam neteklo. On to je takový zdoňovský donátor. Takže sehnal peníze, ještě si zajistil lidi, co mu pomáhali. Když chtěl potom pořádat v kostele malý koncert kapely svých známých, pan farář to nedovolil. Bereme kostel, který je v centru obce, nejen jako místo k několika bohoslužbám do roka, ale i jako místo k setkávání. Člověka jen mrzí, že pan farář k tomu má takový přístup, jako má. Řešíme i takovou alternativu, že bychom kostel ‚za korunu‘ odkoupili a starali bychom se o něj. Myslím, že bychom byli schopni získat od dárců, z koncertů a podobně, peníze na údržbu a zajistit stálou udržitelnost. Z peněz z benefičního představení, které jsme tu měli již před pár lety, jsme nechali udělat statický posudek. Dali jsme ho církvi i památkářům, ale zatím to nikoho nezajímá.“

Naopak si předsedkyně sdružení pochvaluje spolupráci s městem Teplice nad Metují, pod které obec spadá: „S městem nemáme nejmenší problém, vychází nám vstříc, i finančně nám pomáhá. To, co děláme ve Zdoňově, zastupitelé oceňují. Dokonce jsme dostali jeden rok i oficiální uznání. Rozhodně si myslím, že spolupráce funguje dobře, i když nemáme na vše stejný názor.“

Zeptal jsem se na faře

K tomu jsem zašel na faru v Teplicích i v Polici nad Metují, protože kostel ve Zdoňově je spravován, podle slov pátera Krzysztofa Bzdyreka z Teplic i děkana Mariana Lewickeho v Polici, ze společných prostředků celé farnosti, která zahrnuje více než 30 obcí. Děkan Marian Lewicki: „Kostel ve Zdoňově je vyloučený z bohoslužeb, protože zde nejsou farníci. Na bohoslužbu 2 krát do roka přijde pár lidí. Takže v této chvíli zde s žádnými náklady nepočítáme. Byla by tu potřebná miliónová investice, protože ujíždí věž místního kostela. Na to však nejsou peníze. Dokončujeme rozsáhlou rekonstrukci kostela sv. Vavřince v Teplicích nad Metují. Tam byl také havarijní stav. Z peněz festivalu „Za poklady Bromovska“ jsme dostali kolem 27 tisíc, což pomohlo na spoluúčast pro určité projekty. Také jsme z nich s pomocí starostky v Adršpachu opravili dveře do místního kostela ‚Povýšení svatého Kříže‘ (zde se pořádají festivalové koncerty střídavě se Zdoňovem ob jeden rok – pozn.red.). Farnost je jenom jedna, takže prostředky se sdružují a používají tam, kde je to nejvíc potřeba.“

K otázce nepovoleného koncertu, který vzpomínala Martina Tauchmanová, se páter Bzdyrek vyjádřil v tom smyslu, že nešlo o žádost, ale spíš o to, že byl na poslední chvíli postaven před hotovou věc. A to se mu nelíbilo.

Ví někdo u vás o tom, že lidé z občanského sdružení B.U.K. Zdoňov opravili v minulosti z vlastních prostředků a za vlastní peníze kus střechy?

„To se nedělo za mně, nechci se k tomu vyjadřovat. Tuto část farnosti jsem převzal před rokem a byl jsem rád, že střecha je opravena natolik, že neteče. Na starosti to měl páter Krzystof.“

Ve Zdoňově také uvažují, že by si kostel koupili a sami spravovali.

„V tuto chvíli by bylo každé jednání neúspěšné. Avšak slyším to poprvé. Nikdo v tom duchu nejednal.“

Zdoňov je mladá obec

V rozhovoru ještě Martina Tauchmanová zdůraznila, že z asi 170 občanů Zdoňova je téměř 40 dětí a mladých lidí ve věku do 18 let. Je to tedy mladá vesnice. Malá obec na česko-polských hranicích, i když jen přes kopec od známého turistického centra Adršpach, s různorodým složením obyvatel. Vedle starousedlíků a občanů, kteří se sem přistěhovali po válce, se zde usadila řada mladých lidí z velkých měst, kteří přišli do Zdoňova za klidem natrvalo nebo sem jezdí na chalupu.

Turisté ve Zdoňově

K zajímavostem obce patří podle Martiny Tauchmanové vedle Křížového vrchu, na který vede Křížová cesta, již vzpomenuté kapličky, pranýře a kostela také ‚Zbořeňák‘ - zbořenina kostelíčku Panny Marie na sv. Kopečku. „I o tom jsme mluvili, že by to bylo na projekt“, vzpomíná předsedkyně sdružení, a dodává: „ Bylo by dobré jej alespoň zakonzervovat. Ale je to složité, protože kolem jsou pastviny, není přístupová cesta a je to hodně finančně náročné. Zatím jsme nepřišli na to, co s tím.“

A nakonec ještě dodává: „Jako turisté vyhledávají Zdoňov lidé, co to tu trochu znají, protože vědí, že to je taková klidová zóna pro Adršpach, anebo ti, kteří ten klid při plánování své dovolené hledají. Projíždí tudy cykloturisté od skalních měst, od Vernéřovic, z Bukové hory nebo jedoucí na Polsko. I když s otevřením přechodu na Loděnicích se tu zvýšil počet projíždějících automobilů a silnice je v létě také hojně využívanou cyklotrasou, je tu ve srovnání se sousedním Adršpachem klid.“

foto pohlednice o.s. B.U.K.