Okupační jednotky byly v srpnu 68 i na Slavném. Omylem i kvůli záškodníkům

Michaela Mašková, foto archiv rodiny Frydrychových Sobota, 23. srpna 2025

Sdílet na:

„K nám do broumovského výběžku vnikali okupanti třemi proudy: přes Trutnov, po kladské silnici do Náchoda a pak do Meziměstí, kde u Starostína překračovali čsl. hranici do Jetřichova a u hejtmánkovického mostu v Broumově se obraceli k nám do Police. Tedy po silnici, která už viděla tolik nepřátelských vpádů!“ píše ve své rukopisné kronice Arnošt Kubeček z Police nad Metují, který na několika stranách zachytil srpnovou okupaci ve městě.

,Lenine probuď se, Brežněv se zbláznil a naše ideje nám na sto let zazdil’.

„V Polici se polským jednotkám podařilo u kostela špatně zabočit a místo na náměstí dojely až nahoru na Slavný. Tam se otočily a jely zase z kopce dolů… To je trochu úsměvné,“ říká Pavel Frydrych, který se o historii zajímá. Jednalo se o první polské jednotky, které překročily v noci z 20. na 21. srpna státní hranici. Událost zachycuje kronika města z 21. 8. 1968 „Stalo se, co nikdo neočekával. V nočních hodinách z 20. na 21. srpna přišla vojska pěti spojeneckých armád do naší země a obsadila ji. Do Police přijely jednotky polské lidové armády asi ve 2.30 hod. od Meziměstí. Ve městě se nezdržely a jely směrem na Náchod. Mnohá vozidla si ovšem spletla směr a zamířila ulicí Pionýrů na Slavný.“ (Ulice Pionýrů je dnešní ulice Na Babí, pozn. red.)

První útočný pluk byli paragáni, kteří zajišťovali prostor, po nich jeli už normálně tanky a další vojenská auta.

Vzkazy byly v polštině

Jednalo se První polský útočný pluk, který měl kasárna ve městě Dziwnów, jenž leží až úplně na severozápadu Polska u Baltského moře. „V rámci cvičení je přesunuli do Slezského vojenského okruhu, který měl velitelství ve Vratislavi, takže k našim hranicím to neměli zase takovou dálku,“ vysvětluje Frydrych a dodává, že tento pluk sídlil v kasárnách s bohatou historií. Za druhé světové války využívala stejné kasárny Luftwaffe, stejně jako letiště, z něhož Luftwaffe startovala v září 1939 při útoku na Polsko. Částí kasáren, přeměněných na vojenskou nemocnici, také prošlo přes tisíc zraněných řeckých komunistických partyzánů v průběhu řecké občanské války. „První útočný pluk byli paragáni, kteří zajišťovali prostor, po nich jeli už normálně tanky a další vojenská auta,“ dodává Frydrych.

Část polských jednotek pokračovala z Police nad Metují dál na Náchod, Jaroměř a Hradec Králové, kde potom delší čas setrvaly. „V Polici se polské jednotky nezdržely zase tak dlouho, nejsou o tom žádné doklady. Probíhaly tu samozřejmě protesty a shodou okolností se v té době zrovna opravovala fasáda na radnici, takže tam stálo lešení. To bylo skvělé místo pro zavěšování transparentů proti okupantům, radnice jimi byla osypaná. Není u nás moc míst, kde by tyhle vzkazy byly v polštině, to je méně obvyklé,“ upozorňuje Frydrych.

Zhruba před 15 lety objevila žena Pavla Frydrycha Martina na půdě kinofilm, který nafotil její dědeček. „Na kinofilmu byly záběry právě ze srpnové okupace. Vojáci na nich samozřejmě nejsou, ale zachycuje nápisy na radnici a jinde,“ říká Pavel Frydrych s tím, že v Polici byl také jeden nápis speciální. „Po celé republice se objevoval nápis: ,Lenine probuď se, Brežněv se zbláznil’, v Polici to však bylo ještě dokončeno: ,Lenine probuď se, Brežněv se zbláznil a naše ideje nám na sto let zazdil’. To je vcelku unikátní,“ říká Pavel Frydrych s tím, že tento nápis je na jedné z fotografií.

Ze soukromé kroniky Arnošta Kubečka

Pan Arnošt Kubeček byl zaměstnanec Kovopolu, soukromou kroniku začal psát, když se vrátil z nuceného nasazení v Říši. Zaznamenal v ní události válečné i poválečné a psal až do roku 1980. Vybíráme ze stránek zachycujících situaci v Polici nad Metují:

„A tak jsem šel 20. srpna večer spokojeně spát, jako každého jiného dne. Rozhlas i televize nepřinesly nic mimořádného, nebylo tedy příčiny se znepokojovat. Ovšem v noci, jistě po půlnoci, mne budil častý hukot letadel, obvyklý zde, poněvadž přes město vedla pravidelná dopravní linka Praha-Moskva. Překvapení přišlo až ráno, při otevírání okna, když mi soused zavolal ,Jsme zabraný Rusákama!’ To už v ranním rozbřesku přelétávala další vlna těžkých transportních letadel v nepatrné výšce nad městem, letecký most pro obsazení vnitrozemí!“

„Na rozcestí u Bezděkova parku, kde se odbočuje silnice k nádraží, stály v husté tlačenici hloučky chodců a za nimi jako hrůzný přízrak z jiného světa kolona bojových vozidel všeho druhu. Obrněná auta, tanky, transportéry a radiovozy a mezitím postávali a kouřili po zuby ozbrojení polští vojáci. Bylo nám v tu chvíli dusno, těžko se dýchalo při pohledu na tu spoušť, padala nenávistná slova i pěst se zvedla v marném odboru.“

„Polickou i machovskou stanici SNB přepadli polští výsadkáři a odzbrojili členy stanice. Mlčí doposud pražský rozhlas a na vlně 210 m vysílá špatnou češtinou a slovenštinou doposud neznámá vysílačka, hlásí se jako Vltava, zřejmě spravovaná okupanty, neboť se snaží omluvit a zdůvodnit násilný čin.“

„Místo práce jsme si do dílny přinesli podnikové rádio a snažili se získávat zprávy o celkové situaci ve státě. … Kol osmé hodiny ranní se rozvinul boj o pražský rozhlas, bylo slyšet střelbu a hlasatel se s námi loučil hymnou. V té chvíli projížděla kolem nás svačinářka s obvyklým přísunem, plakala a my stáli u rádia v pozoru, bez rozkazu, lépe než na vojně. Hymnou končilo i plzeňské studio s voláním „Ať žije Československá republika, ať žije přátelství!“

„Zprávy shodně potvrzovaly, že prezident L. Svoboda je ve své kanceláři a snaží se navázat přímý styk s velitelem okupačních vojsk sovětským generálem Pavlovským. Tím jsme měli potvrzeno do posledního bodu, že všechna předchozí jednání i záruky byla pro sovětské představitele fraškou, čestnost jim byla stejně tak cizí jako před desetiletími Hitlerovi.“

„V Kovopole vznikl ihned několikačlenný štáb, jehož cílem bylo zajišťovat s lidovou milicí v popracovní době bezpečnost i ochranu podniku před přepadením. Krátká zkušenost nás varovala, že okupanté se snaží vnikat do továren a zabrat je pro vlastní potřebu.“

„K nám do broumovského výběžku vnikali okupanti třemi proudy: přes Trutnov, po kladské silnici do Náchoda a pak do Meziměstí, kde u Starostína překračovali čsl. hranici do Jetřichova a u hejtmánkovického mostu v Broumově se obraceli k nám do Police. Tedy po silnici, která už viděla tolik nepřátelských vpádů!“

Závěrem z kroniky města Police nad Metují dne 25. 8. 1968

V neděli ve 14.45 hodin omylem projelo od Broumova přes Babí až na Slavný 14 polských vojenských vozidel. Úmyslně byly zpřeházeny směrové dopravní značky.

Děkujeme rodině Arnošta Kubečka za možnost použít záznamy z jeho soukromé kroniky.