Papírový svět Richarda Vyškovského

Martina Váňová a Radek Frydrych

Pátek, 6. června 2014

Sdílet na:

Výstavou Papírový svět Richarda Vyškovského v sobotu zahájilo Muzeum papírových modelů (MPM) v Polici nad Metují svou výstavní činnost a zároveň vstoupilo do třetího roku své existence. Výstava samotná pak připomíná krásné životní jubileum konstruktéra papírových modelů, inženýra architekta Richarda Vyškovského, který se v letošním roce dožívá úctyhodných 85 let.

Richard Vyškovský se narodil v roce 1929 ve Vídni českým rodičům. Po válce studoval na fakultě architektury a po skončení studia nastoupil jako architekt do tehdejšího Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (dnešní Ústav památkové péče). Od roku 1968 až do svého odchodu do důchodu v roce 1989 pracoval v týmu pečujícím o Pražský hrad.

Rok 1968 se stal důležitým nejen v profesním životě pana architekta, ale stal se významným mezníkem i v dějinách papírového modelářství Československa. Traduje se historka ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, kde si kolegové pana Vyškovského stěžovali na nedostupnost modelů aut od anglické firmy Matchbox (tzv. "angličáků"), které tenkrát bylo možné zakoupit výhradně v prodejnách Tuzex. Pan Vyškovský jim tenkrát řekl: "Tak si vyrobte vlastní," a na další otázku z čeho a jak, odpověděl: "Třeba z papíru!" Během krátké doby poté vznikl první papírový model Richarda Vyškovského a Pavla Blechy, kterým byl veterán Packard Landaulet. O existenci modelu se dozvěděl redaktor tehdejšího deníku Lidová demokracie, jež otiskl článek o inženýru Blechovi a jeho kolegovi, kteří vytvořili model historického automobilu z papíru. A tento článek neunikl pozornosti redaktorů Státního nakladatelství dětské knihy (SNDK, dnešní Albatros) a časopisu Mladých techniků ABC. Obě tyto instituce nabídly autorům spolupráci a ještě v roce 1968 vychází SNDK tiskem první model autorské dvojice Vyškovský - Blecha, kterým je dioráma Karlštejn – dobývání hradu. V následujícím roce potom vychází v časopise ABC upravený model Packard Landaulet – první model dvojice Vyškovský - Blecha v ABC.

Až do roku 1975 pracoval Richard Vyškovský ve dvojici s Pavlem Blechou. V březnu 1976 tiskne časopis ABC první samostatný autorský model Richarda Vyškovského, kterým byl model závodního monopostu formule 1 Ferrari 312, legendárního rakouského pilota Nikiho Laudy.

Model veteránu Packard Landaulet stojí na začátku řady modelů Richarda Vyškovského, která do dnešního dne čítá téměř neuvěřitelných více jak tisíc kusů! Kromě zmiňovaných modelů historických či současných automobilů, zabírá největší místo v tvorbě pana Vyškovského – logicky díky jeho profesy a vzdělání – architektura. A to jak současná, tak i historická. Kromě modelů, jejichž kamenné předlohy můžeme dnes fyzicky navštívit v jejich plné kondici – namátkou třeba zámek Červená Lhota, zámek Pardubice nebo hrad Pernštejn – vytvořil architekt Vyškovský i celou řadu modelů rekonstrukcí hradů a tvrzí, které dnes již existují pouze jako zříceniny – např. Kozí hrádek nebo husitský hrad Sion Jana Roháče z Dubé.

Většina architektonických modelů jsou stavby nacházející se v Československu, ale autor několikrát překročil i hranice České republiky (či tehdejšího Československa), jak to dokazují konstrukčně náročné modely např. Šikmé věže v Pise nebo plně funkční model londýnského Tower Bridge s pohyblivými mostovkami. Dalšími modely je celá řada stavební a vojenské techniky, postav vojáků, modely letadel nebo lodí. V jeho dílně vznikají dokonce i velice oblíbené a plně funkční modely fotoaparátu, do kterého šel vložit film a dělat snímky, nebo model rádia, na kterém šlo naladit několik stanic. Sám autor říká: "Nechápu, jak to fungovalo. Já udělal pouze ambaláž kolem a technické věci šly kolem mě." Lze tvrdit, že neexistuje odvětví papírového modelářství, do kterého by pan Richard Vyškovský nezasáhl.
Průřez celoživotním dílem architekta Richarda Vyškovského nabízí výstava Papírový svět Richarda Vyškovského v MPM v Polici nad Metují, která vznikla pod kurátorským dohledem pana Michala Erbena.

V roce 1975 vychází nejrozsáhlejší vystřihovánka z dílny dvojice Vyškovský - Blecha, kterou je model Pražského hradu. Některé části Hradu vznikly odhadem a logickou dedukcí, jak to tam asi může vypadat". Teprve po roce 1989 mohl autor modelu navštívit i "zakázaná" zákoutí Hradčan a porovnat je s modelem. Hned v devadesátých letech začal Richard Vyškovský pracovat na novém modelu Pražského hradu, tentokrát vycházející z precizních podkladů a vznikl tak nový model Hradčan – oproti předcházejícímu ještě propracovanější. Možnost vidět oba dva modely vedle sebe nabízí výstava v MPM vůbec poprvé. Samotný model Hradu z devadesátých let je unikátem: je vypracován na 55 vystřihovacích stranách a je tak nejrozsáhlejším jednomodelem v České republice a nikdy nevyšel tiskem.

Dalšími modely architektury, které nabízí expozice výstavy, je Sedm antických divů světa. V reálném světě se do dnešního dne zachovaly pouze egyptské pyramidy. Zbylých šest divů světa zničil zub času. Podle rekonstrukcí, vycházejících z prací archeologů, vytvořil architekt Vyškovský modely těchto staveb a přidal k nim i vlastní výtvarnou intuici. Nelze přehlédnout monumentální Visuté zahrady Semiramidiny nebo Diův chrám s Diovou sochou uvnitř v nadživotní velikosti legendárního řeckého sochaře Feidia.

Nelze ještě nezmínit cyklus staveb lidové architektury. Dovolíme si tvrdit, že právě lidová architektura se stala srdeční záležitostí Richarda Vyškovského. Tyto stavby dokáží doslova očarovat člověka, a ač nikdy neměly tendenci objevit se v učebnicích dějin architektury, možná právě proto tam zabírají své nezaměnitelné místo. Richard Vyškovský přistupuje k těmto domkům, domečkům, zvoničkám, kostelíkům nebo roubenkám s výtvarnou citlivostí a lidskou pokorou a jeho modely ukazují symbiózu mezi člověkem, jeho životem a prací, architekturou a celou okolní krajinou.

Model Cífkova statku, kromě ukázky překrásné lidové architektury, má i vlastní zajímavou historii. Jeho první část vyšla v ABC v roce 1979, ale slibované pokračování už kvůli technickým problémům nevyšlo. Teprve v roce 2009, u příležitosti výstavy Richard V., papírový král v Muzeu Karlova mostu v Praze, se v knize Richard Vyškovský objevilo po třiceti letech i jeho dokončení.

Konstrukční snaha o co nejvěrnější zachycení reality v modelech vedla Richarda Vyškovského k zachování jejich plné funkčnosti. Jeho modely stavebních strojů mají výklopné radlice, výsuvná ramena jeřábů a – jakoby samozřejmě – otáčející se kola. Nelze než se zatajených dechem sledovat elegantní lehkost, se kterou se pan Vyškovský dokázal vypořádat s těmito technicko-konstrukčními problémy.

Další Vyškovského model, karavela Isabela, po zatížení rybářskými olůvky a dokonalém přelakování papíru, může spokojeně plout po vodní hladině. Podobně modely vojenské techniky mají otočné dělové věže tanků, pohyblivá děla a kola dokonce při pohybu dokáží kopírovat terén! To vše společně s již výše zmiňovanou výtvarnou citlivostí dělá z těchto modelů jedny z nejoblíbenějších. Sám autor o sobě tvrdí, že je "přežilým brontosaurem", protože i v dnešní počítačové době tvoří své modely pomocí rýsovacího pera a napnutého papíru a vše nakonec vybarvuje anilinovými barvami. Ale možná právě tento fakt dodává jeho modelům jakousi přidanou hodnotu či duši.

Absence uniformních, dokonale rovnoběžných čar, odkazuje na fakt – stejně jako v reálném světě –, že každý kus je originálem. Téměř samo se nabízí srovnání se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem, který jednou za týden osobně dochází do redakce Lidových novin s textem fejetonu napsaným na psacím stroji. Pokud pojmenování "přežilý brontosaurus" znamená kvalitu, kterou nabízejí tito dva pánové, nelze si nepřát než víc "přežilých brontosaurů" v našem okolí.