Skočím to pro tebe. Ale jen jednou!
Rozebíhá se, odráží a skáče. Letí v pozici, která nemá s lezením nic společného. Chytá se rukama na druhé věži. Vzápětí do ní narazí kyvadlo jeho nohou. "A jak si odkopne ty nehty, tak je to taková bolest, že se pustí," popisuje Karel Vlček jeden z nejtěžších přeskoků na českém písku. Jistič navíc dává málo lana, a tak se dalším kyvadlem stává lezcova hlava. Naráží do věže, ze které skákal. Kolem zkrvavělého mladíka se sbíhá dav a fotograf pracuje dál...
Karel Vlček fotil pískovcové lezce a skokany od šedesátých let do sametové revoluce. "Byl jsem velký manipulátor, a když jsem něco chtěl, tak jsem toho dosáh," říká ve svém pražském suterénním studiu, kde tiskl fotky. Když byl přeskok lehčí, nutil lezce skákat tam a zpátky. Například Tomáš Čada pro něj musel přeskočit z Milence na Milenku v Adršpachu hned osmkrát, kopie byly drahé a Karel potřeboval osm originálních diáků. Často je posílal do západních časopisů.
Kompletní rozhovor Standy "Sany" Mitáče s fotografem Karlem Vlčkem a jeho fotografie ze skal najdete na serveru eMontana.
Foto Karel Vlček, zdroj www.emontana.cz