Studentsky drzý časopis VAJGL na bedně v celostátní soutěži
VAJGL. Studentský časopis Jiráskova gymnázia v Náchodě, který vychází již druhým rokem a v celostátním kole soutěže školních časopisů získal druhé místo za titulní stranu. Myslíte si, že vytvořit časopis je jednoduché a stíhá se to za velkou přestávku? Stěžejním programem že je Malování? Nejen těmto otázkám se podíváme na zoubek s jeho spoluzakladatelkou a studentkou gymnázia Kateřinou Říhovou.
.jpg)
Čistě dívčí záležitost. Redakce Vajglu.
Za doby Škvoreckého se na gymnáziu psal časopis Křesadlo, poté okolo roku 2000 časopis Doutnák. Do třetice časopisů to opět chtělo něco spojeného s plamenem a ohněm. Takto vznikl název VAJGL. „Je to takový studentsky drzý,“ říká Káťa a vzápětí s nadšením dodává: „Zpětně jsme zjistili, že jméno obsahuje písmena JG jako Jiráskovo gymnázium.“
Navzdory jeho názvu se na tvorbě z většiny podílejí dívky a podle slov spoluzakladatelky je to velmi málo mužská záležitost. Zvláštní je také v tom, že jsou v hojné míře zapojení učitelé, a to ve formě rozhovorů, anket a hlášek. VAJGL je navíc oproti jiným školním časopisům rýpavý a není tak vážný. Nad faktickými články o globálních problémech převažují například politické satiry.
Jak to celé vzniká
Co vše je třeba udělat, aby časopis mohl vzniknout? Není to tak jednoduché, jak se zdá. Nejprve je potřeba mít někoho, kdo bude celý projekt zaštiťovat – šéfredaktora. Následně dost lidí, kteří napíšou různorodé články. Poté je třeba texty zkontrolovat. Následuje grafika – kreslení obálky, úprava článků a jejich řazení za sebe. Na autorské ilustrace je nezbytný šikovný ilustrátor. Nakonec se nelze obejít bez zařizovače, který zařídí tisk, vyřeší, když něco nefunguje, a zajistí prodej. Po prodeji, který zabere většinu školního dne, se musí spočítat peníze, vyúčtovat a zaplatit tisk. „Celkem na to mít ideálně patnáct až dvacet lidí a aspoň dva měsíce.“ shrnuje poměrně náročný proces Káťa.
VAJGLů je zakoupeno vždy přibližně dvě stě kusů, to se početně vyrovná třetině studentů, a každé číslo je podle spoluzakladatelky obklopeno dobrou zpětnou vazbou. Tvrzení dokazují slova septimánky: „VAJGL je super. Každý si tam najde něco svého. Taky je skvělé, že se může angažovat každý, kdo napíše něco smysluplného, že to není jen pro privilegovanou skupinku, ale pro všechny studenty.“ Skvělé jsou prý i ohlasy učitelů, kteří si mnohdy kupují jeden VAJGL do kabinetu a půjčují si ho. „Jsem rád, že VAJGL existuje, pro školu je moc důležitý. Časopis má za sebou adaptační období a myslím, že je nyní na čase se někam posouvat. Mohl by se začít poměrně intenzivně věnovat tomu, co se v té škole fakt děje,“ komentuje časopis učitel, který si jej pravidelně kupuje. K pozitivním reakcím přispívají také soutěže o poukázky do kantýny ve formě křížovek, osmisměrek nebo obrázků. Navíc se VAJGL zúčastnil soutěže školních časopisů, kde v celostátním kole vyhrál druhé místo za titulní stranu.
Stojí to za to
Studentská redakce ráda pomůže školám, které si chtějí vytvořit vlastní časopis, ale nevědí jak začít. „Najděte si učitele, který za vámi bude stát. Připravte se, že vás to bude stát hodně volného času. Spousta věcí se pokazí a bude to náročný, ale ty ohlasy stojí za to. A taky z toho budete mít spoustu skvělých vzpomínek a zkušeností do budoucna,“ připomíná Kateřina Říhová, spoluzakladatelka VAJGLu. Zkrátka a dobře, bez práce není časopis. Na druhou stranu se to ale zvládnout dá, zejména když se sejde parta nadšených lidí, která má chuť tvořit.
Autorka je studentkou Jiráskova gymnázia v Náchodě..
Článek vznikl jako výstup workshopů kulturní publicistiky pro veřejnost a studenty, které pořádal zpravodajský web Naše Broumovsko za podpory Královéhradeckého kraje.
.jpeg){kind=logo}
