Svatojiřská pouť: Slunce udělalo hodně

Bára Fialová, foto Tomáš Valášek

Středa, 30. dubna 2025

Sdílet na:

Dokonalé jarní počasí provázelo letošní znovuobnovenou Svatojiřskou pouť, která čtvrtým rokem spojuje Martínkovice a Otovice. Sousedská akce nabídla mši v zahradě, debatu s německými pamětníky i pouťové veselí s muzikou a kolotočem.

„Bylo to úplně dokonalé,“ pochvaluje si spoluorganizátorka Anna Smékalová z martínkovické Fary Hoprich s tím, že akce odstartovala povedenou sousedskou snídaní a prohlídkou Krámku s krámy - malého muzea v Otovicích. 

 „Pamětníci vzpomínali a byla zde spousta dětí. Na faře pak byla mše, kterou vedla paní farářka Wienerová z Československé církve husitské a byla tlumočená i do němčiny, což bylo super. Pro lidi to bylo mnohem otevřenější, protože tady byli německy mluvící pamětníci, ale i Holanďani, kteří tady bydlí a několik dalších cizinců. Bylo to krásné, ptáci zpívali a všechno bylo živé,“ popisuje Anna z Hoprichu. Na mši navázalo vystoupení švédské umělkyně Vidy Vojić, která zpívala písně středověké abatyše, skladatelky a lékařky Hildegardy z Bingenu a k tomu hrála na  „skleněnou harfu“, soubor sklenic naplněných různou mírou vody. 

Součástí pouti byla také tlumočená diskuze s posledním pamětníkem z Otovic Ernstem Riedelem a rodačkou z broumovské Velké Vsi Ingrid Schubert, kterou organizátoři uspořádali společně s Muzeem Broumovska. 

Znovu přijeli také hudebníci ze spolku Nažďár a také delegace z Trutnova, města draka, protože je to právě drak z legendy o svatém Jiří, co lidé nesou na nosítkách při Svatojiřské pouti. „Kdysi se nosila pozdně gotická socha Jiřího s drakem, ale ta je už ve špatném stavu, proto jsme nechali před dvěma lety vyrobit repliku,” vysvětluje Anna Smékalová a potvrzuje, že organizátoři určitě chtějí pouť uspořádat i napřesrok. „Až se z toho vyspíme, tak s tím počítáme. Slunce udělalo hodně a situace s modlitbou a zpěvy v zahradě na Hoprichu... to bylo spirituální, moc pěkné.“