Talentované děti z Badatelské Akademie DATEL poznávaly Broumovsko

Stanislav Stařík

Sobota, 11. září 2021

Sdílet na:

V první polovině srpna strávila na Broumovsku malou část svých letošních prázdnin také skupinka talentovaných dětí z Badatelské Akademie DATEL (Badatelská Akademie Dětí Anektovaných Talentem Energií Lidskostí) se svými lektorkami. Výzkumnou základnou tuctu dívek a chlapců ve věku 7 – 13 let, pocházejících převážně ze severních Čech, se protentokrát stala zrekonstruovaná usedlost ve Zdoňově.

Součástí bohatého badatelského programu byla i celodenní výzkumná výprava s geologem Národního geoparku Broumovsko za objevováním tajemství zdejších pískovců. Pískovec je totiž asi nejvýznamnějším geologickým fenoménem Broumovska a jeho různorodost na tak malém území je skutečně udivující. Kromě toho jsou místní pískovce bohatým zdrojem paleontologických nálezů, které jejich atraktivitu ještě znásobují a pro mladé badatele se mohou stát skutečnou „cestou do pravěku“.

A co tedy naši mladí geologové na své výzkumné trase objevili? Nejprve se ve dvou samostatných skupinkách vydali ze Zdoňova najít podle map dnes již opuštěný pískovcový lom v zaniklé kamenické obci Libná. V tomto lomu, nazývaném „Poslední“, se seznámili s tím, co to vlastně pískovec je, jak vznikl a k čemu se ve zdejším kraji používal. A ve zbylých hromadách pískovcových balvanů hned začali nacházet četné otisky a výplně lasturek různých druhů mořských mlžů, ulit vodních plžů i stop po lezení mořských korýšů a otisků kousků pravěkého dřeva. Nálezy děti důkladně fotograficky zdokumentovaly, ty nejlepší kousky si zabalily do batůžků a zapamatovaly si zajímavou zelenavě žlutou barvu „libnavského“ pískovce, nejstaršího druhohorního pískovce na Broumovsku.

Následně jsme v zarostlém opuštěném lomu v Alpské vísce u Meziměstí prozkoumali úplně odlišné tmavě červené pískovce, které zde vznikly v tehdejších tropických podmínkách z lagunních a jezerních náplavů na konci geologického období prvohory před téměř 300 miliony let. Na přírodní památce Mořská transgrese u Bohdašína jsme společně přímo prožili zaplavení křídovým mořem vrstvy narůžověle bělavých drolivých pískovců z prvohorního období triasu a osahali si tenkou vrstvu zachovalého plážového štěrku. S hladkým bělavým triasovým pískovcem v podloží zde výrazně kontrastuje jej překrývající vrstva pevného kvádrového pískovce tmavé hnědavé barvy, rozpukaná do téměř pravidelných bloků. Ten zde vznikl usazováním jemného písčitého materiálu už v podmínkách mělkého moře. Badatelskou výpravu jsme ukončili podvečerním výstupem na přírodní památku Borek na Lysém vrchu nad Střmenským podhradím.

U vrcholové vyhlídky jsme zde konečně narazili na nejmladší pískovce Broumovska – šedavé křemenné pískovce, tvořící vrcholové partie Adršpašsko-teplických skal a stolové hory Ostaš. Díky všem objeveným pískovcům, ze kterých jsme vyčetli, jak a kde vznikly, jsme společně prošli dlouhý kus cesty pradávnou historií Broumovska a mladí badatelé si odnesli další nevšední poznatky a zážitky, na které budou určitě dlouho vzpomínat. Alespoň se tak zdálo po večerním návratu zpět na zdoňovskou základnu.

Máte-li chuť objevovat Broumovsko podobně jako mladí badatelé, nechejte se třeba inspirovat tajuplnými místy na www.geopark.broumovsko.cz.