Tanec je mojí součástí

Bára Fialová, foto archiv D. Valešové

Sobota, 15. června 2024

Sdílet na:

První místo v taneční soutěži Pardubická arabeska, talentová soutěž Zlatý oříšek nebo první místo v kvalifikaci na soutěž Danza Mundial. To jsou jen některé úspěchy, které má na kontě tanečnice z Broumova Daniela Valešová. Nedávno k nim přidala další ocenění. V pondělí 6. května převzala z rukou primátorky města Hradec Králové Pavlíny Springerové cenu Talent královéhradecké kultury, kterou město už více než třicet let uděluje úspěšným osobnostem místní kultury a sportu.  

„Mám z toho radost. Je to samozřejmě výsledek nejen mojí práce, ale i práce mých trenérek z hradecké baletní školy Ballet Petit,“ říká osmnáctiletá Daniela, která s tancováním začala v broumovské zušce u Heleny Ogriščenko. „Byly mi tenkrát jenom tři… Vybavuji si, že jsem vůbec nechtěla na trénincích zůstávat. Ale tančit chodila i moje starší sestřenice a občas jsme měly právě se staršími společné choreografie, což bylo super. Postupně mě tanec začal dost bavit a dnes jsem ráda, že jsem se touto cestou vydala,“ vzpomíná septimánka broumovského gymnázia, která momentálně trochu „bojuje“ se svým kotníkem. Letos se proto spíš než na klasiku zaměřila na modernu, kde špičky nepotřebuje.

Nikdy to nekončí

Se svou letošní choreografií získala několik úspěchů v mezinárodních soutěžích. „Největší radost mám z třetího místa sólové kategorie moderny z mezinárodní taneční soutěže Na špičkách v Brně, kde byla opravdu velká konkurence a k vidění mnoho skvělých choreografií. Rekordní počet tanečníků se zúčastnil i letošní Grand Prix Olomouc, odkud mám v sólové moderně druhé místo. Na konci května jsem se se stejnou choreografií na mezinárodní soutěži v Plzni umístila první,“ popisuje letošní nabitou sezónu tanečnice, která ve volném čase ráda zajde například na balet do Národního divadla, naposledy na Romea a Julii.

Aktuálně se také věnuje dokončení kurzu pořádaném Hudební a taneční fakultou Akademie múzických umění, který je zaměřený na spolupráci tanečníka a korepetitora (doprovodného hudebníka, pozn. red). „Není to pouze o tanci, ale spíše o vnímání hudby a vzájemné spolupráci. Možnost setkání a práce s profesionály z obou oborů je fakt zážitek,“ líčí své dojmy Daniela.

Příští rok ji kromě cyklu soutěží čeká maturita a přijímací zkoušky na vysokou. Kam to bude, to si ještě není úplně jistá. Uvažuje spíš o humanitním oboru, možná i pedagogickém směru. 

„Velmi si užívám proces tvorby choreografií. Už v zušce jsem měla možnost vymýšlet choreografie a učit ostatní, což bylo super. I teď mám štěstí, že můžu spolupracovat s profi tanečníky a moc mě baví podílet se na přípravě k různým vystoupením naší taneční školy. Úplně profesionální tanečnice ze mě nebude, to bych musela mít za sebou konzervatoř, ale tanec je mojí součástí. Je to zároveň sport i umění, to mě na tom baví. A taky se můžete stále zlepšovat, tanec není omezený věkem. Nikdy není konec,“ uzavírá nadaná tanečnice.