Tváře místo strašidel. Broumov opravuje renesanční náhrobky

Text a foto Bára Fialová a archiv města Neděle, 28. září 2025

Sdílet na:

V Anglii začíná William Shakespeare psát Romea a Julii a římský císař Rudolf II. přesouvá svůj dvůr do Prahy, aby zde po nocích hledal Golema. Broumov bohatne průmyslem a obchodem soukenickým, na jeho náměstí září nová renesanční radnice. I zde už se ale černají mraky náboženských sporů a schyluje se k 30leté válce. Je konec 16. století…

Akce je součástí česko-polského projektu „Když kámen promlouvá o historii regionu“.

V té době je na místě Kostelního náměstí hned u městských hradeb hřbitov. Kromě mnoha jiných zemřelých zde v roce 1598 pohřbívají významného místního stavitele (či snad tesaře). Velká náhrobní deska je ozdobena kružítkem, úhelníkem a lebkou se zkříženými hnáty… Když se o dvě stě let později hřbitov uvnitř hradeb ruší, některé z náhrobků zazdí Broumovští do hradební stěny naproti vchodu do farního kostela. Zde po staletí trpí zubem času i neodbornými zásahy. Až dodnes.

Město Broumov se rozhodlo nechat zrestaurovat pět náhrobků z konce 16. a začátku 17. století, které se nacházejí naproti vchodu do kostela sv. Petra a Pavla. „Je to kus místní historie a zaslouží si, abychom to dali do pořádku. Také se na mě obraceli někteří obyvatelé Broumova, že by se to mělo udělat. Do konce roku by to mělo být hotové,” řekl starosta Arnold Vodochodský. 

Ožužlaný bonbón

„Teď jsme ve fázi tmelení, když to řeknu laicky. Respektive v tuto chvíli už jsou všechny prostředky vyzrálé a my můžeme pomalu přistoupit k fázi barevného scelení těch tmelů,” popsala Našemu Broumovsku restaurátorka Pavla Szabová, která se s opravami takto starých kamenných děl setkává jen málokdy. „Nejčastěji pracujeme na kamenech, řekněme z 19. století, kdežto tohle už je hodně stará záležitost a stav kamene je opravdu velmi špatný.“ Její slova dokumentuje i restaurátorský záměr, kde se mnohde hovoří o úbytku hmoty lokálně až o několik centimetrů.

Specifické je také umístění kamenů ve zdi, restaurátoři kvůli tomu museli použít jen velmi šetrné mechanické, nechemické čištění. „V porézním pískovci by totiž mohly případné zbytky chemických čistících prostředků páchat časem další škody,” řekla Pavla Szabová a zároveň odmítla, že by náhrobky byly někdy záměrně poškozeny, i když jejich stav by tomu mohl napovídat. Největší vliv na degradaci náhrobků mají atmosférické vlivy, jako je déšť a mráz. „Je taky možné, že materiál náhrobku si úplně nerozumí s materiálem té zdi, ve které jsou zasazeny. Do pískovce můžou migrovat nějaké složky z kamenů ve zdi. Dále jsou na vině nevhodné restaurátorské zásahy v průběhu celé existence náhrobků,“ dodala restaurátorka a pro dokreslení účinku takových zásahů čteme v jejím restaurátorském záměru: „Neodborné očištění od krust až na “zdravé jádro” přispělo k tomu, že dílo působí jako ožužlaný bonbón a plasticita je nenávratně ztracena.” 

U nohy štít s monogramem MP

Pět náhrobků je vyrobeno z pískovce božanovského typu, dva z nich jsou zdobeny figurálně. Největší z nich, který v lehce podživotní velikosti zobrazuje postavu muže a ženy, je podle údajů na webu broumovskafarnost.cz náhrobek Hedviky a Kašpara Plakwitzových (léta úmrtí 1633 a 1649). 

Nejpoškozenější náhrobek je zdoben reliéfní podobou muže v renesančním oděvu. „Na sobě má plášť nad kolena, balonové kalhoty a střevíce. Ruce má sepjaty v úrovni hrudi. Vlasy patrně na krátký střih a plnovous. U pravé nohy je vyobrazen štít s monogramem MP (podle dobové fotografie). Nad rameny v rozích dva reliéfní cherubové,” píše se v restaurátorském záměru, který pracuje také s jediným dostupným historickým zdrojem obsahujícím velmi cenné dobové fotografie náhrobků - Soupisem památek historických a uměleckých z roku 1930 Antonína Cechnera. „Z nápisu čitelno jen: Im Jahre 1581… Ignacz Pfeiffer…,” píše se v téměř sto let starém pojednání.

 

Koukali jsme na to snad tisíckrát

Součástí všech náhrobků jsou nápisy v dobovém „kurentu”, historickém psacím písmu, které se používalo především v německy mluvících zemích - včetně českých zemí - od 16. století až do poloviny 20. století. Hrany písmen vyrytých do měkkého pískovce jsou ovšem za čtyři staletí tak obroušené, že většinu textu nelze při nejlepší vůli přečíst. „My jsme na to koukali snad tisíckrát a nasvěcovali to ze všech možných úhlů, ale obávám se, že už to přečíst nepůjde. Jednotlivá písmena, slova možná,” poznamenala restaurátorka. 

Některé informace jsou tak ztraceny v příslovečném propadlišti dějin. Přesto se však můžeme těšit, že středověká historie Broumova bude pro místní i návštěvníky o hodně přístupnější. A to i díky tomu, že figury na náhrobcích znovu dostanou tvář.  „Nebudou to vyloženě konkrétní podobizny, ale zvýrazníme tvary tak, aby obličeje měly znovu základní rysy. Aby vypadali jako lidi a ne jako strašidla,” dodala restaurátorka. 

Pomníky budou ještě opatřeny informačními panely s QR kódy a zařazeny do městské turistické trasy. Akce je součástí česko-polského projektu na podporu kulturního cestovního ruchu mezi českým Broumovem a polskou Nowou Rudou, kde se také opravují podobné staré kamenné náhrobky. Cílem projektu je posílit identitu regionu a novými formami ukazovat jeho historické bohatství. Celkové náklady na českou část projektu jsou asi 900 tisíc korun, z toho víc než 700 tisíc dostalo město z evropských dotací.