V Polici nad Metují připomínají výstavou fotografií život horolezce, fotografa, cestovatele a spisovatele Miroslava Šmída

Pavel Frydrych, ředitel Muzea papírových modelů

Pondělí, 7. května 2018

Sdílet na:

V Polici nad Metují v Zeleném domečku připomínají výstavou fotografií život horolezce, fotografa, cestovatele a spisovatele Miroslava Šmída, od jehož úmrtí letos uplyne 25 let. Samotnou vernisáž uvedli členové Ostrostřelecké gardy Polické, kteří čestnou salvou uctili památku svého člena. Výstava potrvá do 27. května.

V expozici výstavy, kterou připravilo Muzeum papírových modelů ve spolupráci se spolkem Apeiron a podporou Města Police nad Metují, je vystaven průřez fotografickou tvorbou Miroslava Šmída. V hlavní roli jsou samozřejmě hory, které už po staletí lákají dobrodruhy svou tajemnou krásou.

Výstavu lze vnímat z několika úhlů pohledu. Je možné se na ni dívat jako na záznam krásy světa hor, kam není dovoleno vstoupit každému. V tomto kontextu se nabízí i možnost sledování posunu civilizace směrem k horám. Pod jednou z fotografií je text psaný rukou autora, ve kterém popisuje život v základním táboře pod Mount Everestem. Tehdy musela hromada nosičů vynosit pod nejvyšší horu světa desítky kilogramů výzbroje a zásob. Dnes se do Base campu pod Everest konají turistické výlety...

Pavel Frydrych v úvodní řeči vzpomněl na výstavu Jaroslava "Kinga" Seiferta, která se konala v Polici nad Metují před dvěma lety. "Na výstavě tenkrát byla fotografie z místa, kde horolezci spali. Zabaleni ve žďáráku, pod tenkou vrstvou sněhu. King to tenkrát komentoval slovy: ‚Dneska na tom místě stojí hotel!‘"

Kurátor výstavy vybral i sérii fotografií, na kterých je zachycen jediný horolezec v prostoru vysokých hor. Z nich lze vycítit úctu člověka-fotografa k místu, kde se zrovna v té chvíli nachází. Lidská pokora, se kterou Miroslav "Lanč" Šmíd vstupoval do hor je cítit i z výsledných fotografií. Pocit člověka, který ví, že se dostal tam, kam se většinou podívají jen orli. Ale necítí se jako vyvolený. Ukazuje úctu k přírodě, jako k neopakovatelné kráse, kterou smí ukázat i lidem, kteří ho na tato místa nemohou fyzicky doprovodit.

Možná nejpodstatnější částí expozice je zhruba desítka autoportrétů Miroslava Šmída. V nich se představuje autor jako obyčejný člověk. Z portrétů můžeme cítit obyčejnou lidskou únavu nebo radost. Spokojenost i rozčarování. Ale tím, že podvědomě návštěvník ví, že fotografie vznikaly na nepřístupných místech světa, dochází k jakémusi pnutí mezi vnitřními pochody člověka a panenskostí světa kolem něj. Tyto dva světy se promítají i do tváří lidí, kterým "bylo dovoleno" vystoupat tak vysoko.
Unikátním portrétem je fotografie pořízená 11. září 1993 ve stěně Lost Arrow v Yosemitech. 11. září bylo posledním dnem života Miroslava Šmída...

Expozice je doplněna o ukázku literární tvorby Miroslava Šmída. Představuje knihy, doplněné – jak jinak – mnoha fotografiemi, ale třeba i unikátní svazeček, který horolezec připravil pro případné sponzory, když plánoval na konci sedmdesátých let výpravu do Patagonie.

Vernisáž výstavy byla ještě doplněna o promítání filmu Pytel z československé expedice na Mount Everest v roce 1987, který byl k vidění v promítacím sále vedlejšího Muzea papírových modelů. Výstava potrvá do 27. května 2018. Otevřena je denně od 9 do 17 hodin. Vstupné je dobrovolné.

Miroslav Šmíd

11. května 1952 v Polici nad Metují – 11. září 1993, Lost Arrow.

Začínal s lezením na skalách na Ostaši a v Adršpachu. Potom se začal víc a víc "objevovat" v horách – počínaje Vysokými Tatrami, přes Kavkaz, Alpy až do Patagonie, Himálají, Afriky nebo na Aljašku.

Z důležitých výstupů M. Šmída:
1972: Stěna starých pánů, Lančova, prvovýstup, Ostaš, Česká republika.
1972: Bič, Prásknutí bičem, prvovýstup, Adršpach, Česká republika.
1974: Baldachýn, Cesta k slunci, prvovýstup, Teplické skály, Česká republika.
1975: Cima Grande, severní stěna, Dolomity, Itálie.
1976: Velká Javorová věž, severní stěna, sólo, Vysoké Tatry, Slovensko.
1976: Trollryggen, Anglická cesta, první zimní přelez, Norsko.
1977: Štít Korženěvské, sólovýstup, Pamír, Rusko.
1978: Eiger, Československá cesta, prvovýstup severní stěnou, Alpy, Švýcarsko.
1978: El Capitan, první sólo přelez cesty Dihedral Wall, Yosemity, USA.
1979: Štít Korženěvské, prvovýstup Jižním kuloárem, sólo, Pamír, Rusko.
1980: Yerupajá Sur, prvovýstup západní stěnou, sólo, Andy, Peru.
1981: Ben Nevis, Glover´s Chimney, Skotsko.
1986: Mount Kenya, Keňa.
1986: Kilimandžáro, Diamantový kuloár, sólo, Tanzánie.
1986: Ama Dablam, prvovýstup západní stěnou, sólo, Himálaj, Nepál
1989: Mont McKinley, Orient expres, sólo, Aljaška, USA
1990: Fitz Roy, Americká cesta, sólo, Patagonie, Argentina.
1991: Mount McKinley, přechod vrcholu z jihu na sever, Aljaška, USA.
1991: Aconcagua, Andy, Argentina.

Zúčastnil se i tří československých expedic do Himálají. V roce 1984 na Lhotse Šar a Dhalágirí, v roce 1987 na Mount Everest. V roce 1992 se potom účastnil jako vedoucí výpravy mezinárodní expedice (Chile, Československo, Švýcarsko, Rakousko) na nejvyšší horu světa – sám dosáhl Jižního sedla. Vrcholu dosáhl M. Purta z Chile. Byl zakladatelem Mezinárodního horolezeckého festivalu v Teplicích nad Metují. Vydal za života dvě knihy: Dva kroky od vrcholu (1989) a Ze života horolezce (1991). Posmrtně pak vyšly ještě dva další titulky: Tropický led (1994) a Cesty a návraty (2008). Je autorem více jak tří desítek krátkých filmů s horolezeckou tématikou.