Vydejte se s geologem do Adršpašských skal

Text a foto Michaela Plchová

Sobota, 30. července 2022

Sdílet na:

Každý čtvrtek po celé léto můžete od 16 hodin zažít ve skalním městě Adršpach prohlídku skal s geologem Geoparku Broumovsko Ing. Stanislavem Staříkem. Geologické vycházky nejsou určeny jen pro turisty, vhodné jsou i pro místní, neb je možné dozvědět se z nich mnoho zajímavostí o vývoji života a geologických zvláštnostech Polické křídové pánve.

U vstupu do skal se nás schází skupina asi 10 lidí. Čtveřice padesátníků z Vysočiny, kteří přijeli na týdenní dovolenou na Broumovsko, rodina s asi patnáctiletým synem a mladá dvojice z Broumovska. S milým úsměvem nás vítá geolog a manažer Geoparku Broumovsko Stanislav Stařík. Po krátkém úvodu se přesouváme do uměle vytvořené jeskyně naproti jezírku, kde byly dříve uskladněny pramice. Nyní se jeskyně proměnila v prostor s ukázkami vzorků různých zkamenělin uspořádaných podle stáří a části moře, kterou pravěcí živočichové obývali. Stanislav Stařík začíná svůj výklad a ukazuje nám nejrůznější prastaré lastury zachycené v pískovci: „Toto je například lasturka rodu pecten, obývají mělké části mořského pobřeží.“ Přecházíme od jedné zkameněliny ke druhé, ke každému typu se nám dostává zajímavého výkladu až se dostáváme k obřímu amonitu. „Ulity amonitů se nacházejí na Broumovsku až do velikosti 1 metru,“ překvapuje nás Stanislav Stařík a vytahuje z kapsy telefon: „Abyste si mohli představit, jak se vlastně takový amonit pohyboval ve vodě, nechám ho ožít prostřednictvím mobilní aplikace.“ A opravdu, poté co zamíří telefon na obrázek pravěkého mlže, ihned na obrazovce ožije a pohybuje chapadly, jako by opravdu plaval v moři.

Pomalu se přesouváme z jeskyně ven k jezírku a výklad o vzniku pískovců pokračuje: „Skalní věže, které zde vidíme, už jsou pouze zbytečky 150 metrů mocné vodorovné vrstvy pískovce. Tu rozlámaly mohutné tlaky zemského podloží,“ vysvětluje Stanislav Stařík počáteční příčiny vzniku pískovcových věží a hned nám to názorně předvádí na kusu papíru. Teoretický výklad o zvětrávání a dalších vlivech pokračuje, až se dostáváme k dnešní podobě pískovcového města.

Po teoretickém úvodu se vydáváme na turistický okruh. „Budeme si na skalách všímat všeho, co jsme si nyní řekli a na jednotlivých skalách si to ukážeme,“ uzavírá Stanislav Stařík a vyvádí skupinku z jeskyně. Dříve, než se však dostáváme do skal, zastavujeme se hned u jezírka. Návštěvníky z Vysočiny zajímá, zda se zde těžil písek. „Ano, podle určitých zdrojů se tu v předválečném období těžilo až 4 tisíce vagónů písku ročně,“ překvapuje Stanislav Stařík skupinku a pokračuje dále výkladem o těžbě a následném využití písku z Adršpašských skal ve sklářském průmyslu.

„Monumentální tvary pískovcových skal přitahovaly pozornost lidí už dříve, o čemž svědčí tyto černé nápisy na skalách,“ ukazuje Stanislav Stařík na jednu ze skal popsaných návštěvníky už někdy v 19. století. „Nás ale budou více zajímat tyto pukliny,“ odvrací naši pozornost jinam a na příkladu skalní věže Džbán vysvětluje, jak jednotlivé rýhy a spáry vznikly. „A kolik tak měří taková věž?“ ptá se pán z Vysočiny. Dozvídáme se, že po posledním měření je to 34 metrů, což oproti nejvyššímu skalnímu útvaru Milenci, který má 81 metrů, není zase tolik.

Výklad pokračuje s jednotlivými zastávkami po turistickém okruhu. Kromě informací o vzniku různých vrstev a skalních povrchových struktur se dozvídáme mnoho zajímavostí, například o obrovském rezervoáru pitné vody v Polické křídové pánvi, či typických jevech u zdejšího pískovce, kterým je skalní řícení. Stanislav Stařík zmiňuje loňské skalní řícení v Anenském údolí v Teplických skalách a zodpovídá dotazy návštěvníků na bezpečnost pohybu ve zdejších skalních městech. Pro většinu návštěvníků je také velkým překvapením, že Policko patří mezi druhou nejaktivnější seismickou oblast v Česku.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, komentované prohlídky Adršpašských skal s geologem Národního geoparku Broumovsko, jsou vhodné pro všechny, kdo by se rádi dozvěděli více informací o krajině, ve které žijeme. Celkem prohlídka zabere asi 3 hodiny a její účastníci se nemusejí bát, že budou zavaleni nestravitelným množstvím odborného výkladu. Naopak, informace jsou podávány srozumitelně s praktickými ukázkami a kdo by chtěl jít více do hloubky, může se doptat. Příjemné také je, že po 16 hodině už ve skalách není velké množství turistů. Prohlídky jsou vhodné pro dospělé a spíše starší děti. Účast na nich je třeba předem rezervovat na emailu media@adrspasskeskaly.cz. Cena je pro děti do 6 let zdarma, děti 7 až 15 let 70 korun a dospělí za 200 korun. Zažít je můžete ještě do konce srpna.