Vyjet na málo probádaná místa Evropy díky studiu rozvoje

Monika Prchalová

Čtvrtek, 26. září 2019

Sdílet na:

Pokud se chystáte na vysokou školu a nemáte ještě zdaleka jasno, kterým směrem se vydat, tenhle článek by vám mohl poodhalit, čemu se mohou studenti Katedry rozvojových a environmentálních studiích (KRES) při Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci věnovat v rámci studia. Exkurze do Moldavska je právě jedním z důkazů, že rozvojová studia jako obor nejsou pouze o přednáškách a zkouškovém období. A že se obory budoucnosti nemusí skládat jenom z jednoho předmětu.

Dívat se na svět kolem sebe více kriticky

Stejně jako někteří z Vás, i já jsem docházela na Gymnázium Broumov po několik let. Ať už při hodinách fyziky, biologie nebo angličtiny jsem bloumala nad tím, jestli právě jeden z těchto předmětů by byl tím pravým ořechovým pro mou budoucnost. Právě na začátku sexty jsem si začala pokládat tyto palčivé otázky: Co se mnou bude po odmaturování a jakým směrem se vydám? Myslím, že tato otázka trápí většinu brzy-budoucích maturantů (a mimochodem, i spoustu dospělých lidí). Ráda se s vámi podělím o tom, proč a jakým směrem jsem se rozhodla vydat já, a jaké příležitosti se mi díky tomu naskytly.

Přála jsem si, aby obor, který budu studovat, byl kombinací všech předmětů, které mě na gymnáziu bavily a zajímaly, a aby nebyl jen o věčném sezení ve škole a o powerpointových prezentací. Aby byl něco, co mě naučí se dívat na svět kolem sebe více kriticky (ovšem konstruktivně) a byl aktuální. Obor, v kterém není definováno, co je správná, nebo špatná odpověď. Obor, v němž cestování je nezbytnou součástí.

Proč jezdit za poznáním rozvoje po Evropě

Tohle všechno splňuje obor ‘Mezinárodní rozvojová studia’, který se dá studovat v České republice na Univerzitě Palackého v Olomouci. Díky kontaktům na KRES se mi naskytla příležitost zúčastnit se exkurze do Moldavska v rámci rozvojových studií právě s Univerzitou Palackého. Tato univerzita a hlavně Katedra rozvojových a environmentálních studií se každý rok snaží uspořádat exkurzi do prioritních zemí oficiální rozvojové pomoci ČR v zahraničí, a to za podpory České rozvojové agentury. Tenhle rok prišla na řadu (po Gruzii a Bosně a Hercegovině) další evropská země – Moldavsko. Proč Moldavsko? Protože i v Evropě se realizujou české projekty rozvojové spolupráce. Ráda bych vás teď seznámila s náplní této exkurze, která se uskutečnila v červnu tohoto roku.

Cílem této exkurze je spojení teoretických znalostí s praktickým užitím v realitě. Zaměření této exkurze bylo velmi všestranné, počínaje od zaměření environmentálního přes sociální a zdravotní, až po návštěvy mezinárodních organizací, jako napřílad Rozvojový program OSN (UNDP) nebo Delegace Evropské unie v Moldavsku. Z tohoto důvodu si každý účastník musel dopředu přivézt připravené otázky pro každou organizaci či projekt, aby byly diskuze podnětné a kvalitní.

Po stopách české pomoci v Moldavsku

Ihned po příjezdu do Kišiněva jsme zavítali do budov české ambasády a UNDP, a diskutovali o jejich roli v Kišiněvě, o projektech implementovaných v různých částech Moldavska. Předmětem diskuze byly přínosy těchto projektů, a proč právě tyto projekty jsou pro Moldavsko vyhodnoceny jako prospěšné.

V následujících dnech jsme navštívili environmentální projekty mimo hlavní město a zamířili se přesvědčit o úspěšních rozvojových projektech na vlastní oči do vesnic Tohatin či Markulešti. Ve vesnicích kolem letiště v Markulešti pracuje česká firma DEKONTA na dekontaminaci půdy od kerosinu, který prosákl do spodních vod a zamořil místní půdu a studny ještě v dobách Sovětského svazu. DEKONTA byla ukázkový příklad přínosu české firmy ke zlepšení životních podmínek v Moldavsku.

Nejen DEKONTA, ale i Charita Česká republika má projekty v Moldavsku, které jsme navštívili v Kišiněvě a v Balti. Jedním z projektů Caritas je provoz zdravotních a sociálních center pro seniory (Rebeka a Estera), v kterých jsme měli možnost si popovídat s jeho pracovníky a dozvědět se více o jeho každodenním chodu i příbězích jeho klientů - seniorech. Tyto projekty jsou také financovány z České republiky prostředníctvím České rozvojové agentury. Češi tedy pomáhají v Moldavsku velice účinně.

Poznávat eko-přístupy i turizmus v nových zemích

Téměř ke konci exkurze jsme též zavítali do Eko-vesničky Riscova, v které jsme viděli, jak vypadají (a jak se i staví) domy využívající obnovitelné zdroje. Organizace Ecovisio tam také dělá tréningy pro organizace na témy: permakultura, obnovitelné zdroje energie, ekologické stavebnictví, udržitelný životní styl, globální dobrovolníctví... Jako studenti jsme byli nadšení možností vycestování do této ekovesnice v rámci Evropské dobrovolnické služby.

Po celou dobu exkurze jsme se jako skupina z Olomouce dopravovali tzv. "maršrutkami" (lokálními mikrobusmi), které představují hojně využívanou formu místní dopravy a také cestovatelskou atrakci. I do vinného sklepa v Milestii Mici jsme se jeli podívat v té maršrutce, jelikož chodby tohoto sklepa jsou nejdelší na světe a zapsány v Guinessově knize rekordů.

Projeli jsme za devět dní kus krajiny a zastavili se v mnohých vesnicích, které v rámci turizmu mají co nabídnout. Také několik spirituálních míst stálo za návštěvu (fotogenické kláštery v horách: Saharna, Tipova, Orhei Vechi). I takhle je možné poznávat eko-přístupy i neokoukané turistické místa v nových zemích.

Různé podoby rozvoje

Jak lze z již popsané exkurze do Moldavska vydedukovat, rozvojová studia jsou kombinací humanitních, tak i přírodních věd. "Rozvojová studia" jsou i příznačný název, jelikož v rámci tohoto oboru se objevuje nejen globální rozvoj, ale i osobnostní rozvoj každého jedince, který se tento obor vydá studovat.

Cílem tohoto článku sice bylo představit rozvojová studia jako praktický studijní obor, ale též i poukázat na skutečnost, že při rozhodování se o studiu budoucího oboru vysoké školy se nemusíte limitovat výběrem jenom jednoho předmětu, kterého znáte z vašeho gymnázia. Můžete si zvolit i takový obor, který bude propleten více než jenom biologií, či matematikou. A možná vás bude o to více naplňovat i v budoucnu.

Poznámka: Článek vznikl jako součást terénní exkurze do Moldavska a GRV projektu "Rozvojová spolupráce na vlastní oči", který byl podpořen Českou rozvojovou agenturou (ČRA).

Monika Prchalová maturovala 2016, v současné době studuje ve Velké Británii.
Foto Zuzana Daubnerová a Veronika Miklíková